Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Odborné vyjádření podle § 105 odst. 1 věta druhá tr. ř. je oprávněn podat jen příslušný orgán, nikoli jednotlivec jako soukromá osoba.

Posudok, ktorý nevypracoval poverený znalec, ale vypracovala ho pod jeho menom iná osoba, ktorá nebola pribratá do konania ako znalec, nie je použitelný ako znalecký dôkazný prostriedok (§ 105 odst. 1 Tr. por.). Ak to vyžaduje povaha veci, je znalec oprávnený pribrať konzultanta na posudzovanie osobitných čiastkových otázok, pričom znalec zodpovedá aj za tú časť posudku, o ktorej sa konzultovalo (§ 10 odst. 2 zákona č. 36/1967 Zb.). Úlohou konzultanta preto nemôže byť vypracovanie znaleckého posudku namiesto povereného znalca postupom podla § 105 odst. 1 Tr. por. Ak by bolo treba na posúdenie čiastkovej odbornej otázky v trestnom konaní vypočuť aj konzultanta, nemožno ho vypočuť v postavení svedka, ale bolo by treba pribrať do konania ako znalca.

Skutečnost, že jedním ze zpracovatelů posudku státního ústavu, jímž byl v přípravném řízení přezkoumán posudek znalců ve smyslu § 110 odst. 1 tr. ř., byl jeden ze znalců, kteří přezkoumávaný posudek podali, je vadou tohoto řízení, pro niž je třeba věc vrátit prokurátorovi k došetření.

K rozlišeniu prípravy a pokusu trestného činu vraždy podla § 7 odst. 1, § 8 odst. 1, § 219 Tr. zák.

Prečítanie záznamu predsedu senátu o obsahu telefonického rozhovoru so svedkom nemôže nahradiť výsluch svedka (§ 209 Tr. por.), resp. prečítanie zápisnice o jeho skoršej výpovedi (§ 211 Tr. por.). K posudzovaniu materiálnej podmienky obzvlášť nebezpečnej recidívy v zmysle § 41 i. f. Tr. zák.

II. Ustanovení § 100 odst. 1 tr. ř. o právu odepřít výpověď nelze obcházet takovým způsobem, že vyšetřovatel přesto, že svědek oprávněně odepřel výpověď, se ho dotazuje na důvody a pohnutky odepření výpovědi a na skutečnosti, které měly být předmětem výslechu, a tyto skutečnosti potom uvede v písemném záznamu. Takový postup je nepřípustný a obsah takto nezákonně získané výpovědi nebo sdělení nelze použít k důkazu před orgány činnými v trestním řízení, ať už čtením záznamu pořízeného vyšetřovatelem, popřípadě jiným způsobem (např. výslechem vyšetřovatele na obsah sdělení svědka, které takto nezákonně získal).

I. Znalec se ve svém posudku nemůže opírat o zjištění, které sám učinil na místě činu. Potřebuje-li k podání posudku doplnění nebo prověření údajů z místa činu, musí navrhnout orgánu činnému v trestním řízení provedení ohledání ve smyslu § 113 tr. ř. (§ 107 odst. 1 tr. ř.).