Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Ak nebol pracovný pomer pracovníka založený menovaním, potom právny úkon organizácie označený ako odvolanie z funkcie nemá právne účinky uvedené v ustanovení § 65 ods. 2 Zák. práce, a to aj keby v priebehu trvania pracovného pomeru došlo k zmene dojednaných pracovných podmienok tohto pracovníka v dôsledku poverenia inou funkciou (napr. aj funkciou vedúceho pracovníka v zmysle § 9 ods. 3 Zák. práce).

V rozporu s článkem III zák. práce by byla výpověď pracovníka (pracovnice) s uplatněním výpovědního důvodu podle ustanovení § 51 odst. 1 písm. e/ zák. práce, jestliže se přestěhováním za manželkou (manželem) nezhoršily nebo dokonce zlepšily jeho (její) podmínky pro výkon práce u organizace, u níž je zaměstnán (zaměstnána). /1/

Pro posouzení povinnosti pracovníka vrátit náborový příspěvek, byl-li jeho pracovní poměr předčasně rozvázán (např. i z toho důvodu, že podle lékařského posudku nemůže vykonávat dosavadní práce), je rozhodné, zda jsou dány důvody, pro něž pracovník není povinen náborový příspěvek vrátit, jak je stanoví právní předpis o náborových příspěvcích nebo pracovní smlouva v souladu s takovým předpisem. Není však rozhodné, zda byl pracovní poměr rozvázán dohodou nebo jiným způsobem skončení pracovního poměru.

Jestliže nebyly splněny podmínky odpovědnosti organizace za škodu na odložených věcech pracovníka podle ustanovení § 204 zák. práce, je třeba posoudit odpovědnost organizace ještě podle ustanovení § 187 zák. práce. V ustanovení § 187 odst. 1 zák. práce jde o škodu, která vznikla pracovníkovi při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním a která vznikla porušením právní povinnosti nebo úmyslným jednáním, jež sice není v rozporu s právní normou, ale je v rozporu s pravidly socialistického soužití. Nerozhoduje, zda k protiprávnosti došlo zaviněným jednáním anebo bez zavinění; nerozhoduje také, zda právní povinnost porušil pracovník organizace nebo jiná osoba anebo jiná organizace. V případech uvedených v ustanovení § 187 odst. 2 zák. práce nezáleží na tom, při jaké činnosti vznikla poškozenému škoda. Rozhodné však je, z jakého jednání organizace nebo pracovníků, kteří jednají jejím jménem, vznikla pracovníkovi škoda.

Začatie trvalého spoločného bývania pracovníka s manželkou v priebehu trvania manželstva treba považovať za nasledovanie manžela do miesta jeho bydliska (§ 51 ods. 1 písm. e/ Zák. práce), aj keď k tomu nedochádza ihneď po uzavretí manželstva a aj keď pracovníkovi k jeho žiadosti organizácia umožnila po uzavretí manželstva preloženie do iného miesta bližšie bydliska jeho manželky.

Následováním manžela do místa jeho bydliště (§ 51 odst. 1 písm. e/ zák. práce) se rozumí zejména založení společné domácnosti po uzavření manželství, společné přestěhování manželů do jiného bydliště nebo obnovení soužití manželů v jejich společné domácnosti po dočasném rozchodu manželů za trvání manželství. Bydlištěm je tu to místo, v němž se manžel pracovníka zdržuje v úmyslu žít tam trvale a vést v něm s druhým z manželů společnou domácnost.

Podmínkou nároku na důchod při přechodném zaměstnání důchodce (§ 5 nařízení vlády ČSSR č. 2/1971 Sb.) je sjednání pracovního poměru na určitou dobu.