Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Uzavřel-li pracovník s organizací ještě další souběžný pracovní poměr, posuzují se práva a povinnosti vyplývající z obou pracovních poměrů samostatně, pokud zákoník práce /1/ nebo jiný právní předpis nestanoví jinak, nebo pokud nebyla organizací s pracovníkem sjednána změna pracovní smlouvy. Souběžně uzavřený pracovní poměr sjednaný za trvání dosavadního pracovního poměru na kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu se nemění na pracovní poměr, v němž je pracovník zaměstnán po stanovenou týdenní pracovní dobu (§ 83 zák. práce), i když dříve uzavřený pracovní poměr se stanovenou týdenní pracovní dobou skončil. I když tedy trvá souběžný pracovní poměr pracovníka u téže organizace sjednaný na kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu za trvání dřívějšího pracovního poměru, v němž byl pracovník zaměstnán po stanovenou týdenní pracovní dobu, je organizace povinna zaznamenat v občanském průkazu pracovníka skončení tohoto dřívějšího pracovního poměru.

Ak 30 pracovných dní, počas ktorých je pracovník bez svojho súhlasu prevedený z dôvodov nevyhnutnej prevádzkovej potreby organizácie na inú prácu, než zodpovedá pracovnej zmluve (§ 37 ods. 3 písm. c/ Zák. práce), presahuje podla rozvrhu pracovného času pracovníka jeden kalendárny mesiac, je na toto prevedenie na inú prácu potrebný predchádzajúci súhlas závodného výboru (§ 41 ods. 1 Zák. práce). /1/

Pracovník, který poskytl organizaci své motorové vozidlo pro plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti ním, zůstává jeho provozovatelem a po celou dobu používání tohoto motorového vozidla organizaci odpovídá za škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu podle ustanovení § 427 až § 431 o. z.

Za škodu, která vznikne pracovníkovi v důsledku toho, že organizace odmítá zaznamenat v občanském průkazu pracovníka skončení pracovního poměru a tím mu zmaří uzavření pracovní smlouvy s jinou organizací, odpovídá organizace podle ustanovení § 187 odst. 2 zák. práce. Pracovník není povinen využít možnosti ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 písm. d) zák. práce a sjednat si pracovní poměr do pravomocného ukončení sporu o platnosti rozvázání dosavadního pracovního poměru pracovníka.

Základní povinnosti pracovníků (§ 73 zák. práce), jejichž porušení může být za předpokladů uvedených v ustanovení § 77 zák. práce sankcionováno uložením kárného opatření, vyplývají z pracovněprávního vztahu; závadné jednání pracovníka, jímž nebyly porušeny povinnosti z pracovněprávního vztahu, nemůže být posouzeno jako porušení pracovní kázně.

Byl-li pracovník v kalendářním roce před vznikem nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání nebo při uznání plné (částečné) invalidity zaměstnán postupně u více organizací, nezjišťuje se jeho průměrný výdělek před vznikem škody ze součtů průměrných výdělků dosahovaných u těchto organizací, nýbrž rozhodným obdobím je tu jen doba od vzniku pracovního poměru, za jehož trvání nárok pracovníka vznikl, /1/ a výdělek v něm dosažený.

Nárok na náhradu mzdy podla ustanovenia § 61 ods. 1 Zák. práce patrí pracovníkovi pri splnení zákonných predpokladov len do právoplatnosti rozhodnutia súdu, ktorým rozhodol o tom, že skončenie pracovného pomeru s pracovníkom zo strany organizácie je neplatné. /1/