Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Pri zisťovaní, či je príslušný na prerokovanie veci, musí sa súd zaoberať aj tými čiastkovými útokmi pokračovacieho trestného činu, ktoré nie sú uvedené v obžalobe, ale ktorými by sa musel zaoberať na hlavnom pojednávaní (§ 220 odst. 1 Tr. por.). Ak vzhladom na výsledky dokazovania vykonaného v prípravnom konaní je otázka príslušnosti sporná, súd môže postúpiť vec podla § 188 odst. 1 písm. a) Tr. por. až po vyriešení tejto spornej otázky, napr. postupom podla § 185 odst. 2 Tr. por., prípadne podla § 188 odst. 1 písm. f) Tr. por., t. j. len vtedy, keď je spolahlivo zistené, že nie je príslušný.

Predpokladom pre aplikáciu ustanovenia § 351a Tr. por. je skutočnosť, že sa ochranné liečenie vykonáva. Ak sa však rozhoduje o zmene spôsobu výkonu ochranného liečenia pred jeho začatím alebo u osoby, ktorá bola liečená počas výkonu trestu odňatia slobody, ale z výkonu tohto trestu bola už prepustená a na slobode nevykonáva ochranné liečenie, resp. nepokračuje vo výkone tohto liečenia v zdravotníckom zariadení, príslušnosť súdu na rozhodovanie o tejto zmene sa určuje ustanovením § 315 odst. 2 Tr. por. V takomto prípade je na rozhodovanie príslušný súd, ktorý rozhodol o uložení ochranného liečenia v prvom stupni a nie okresný súd, v obvode ktorého obvinený vykonával ochranné liečenie.

Bylo-li k pohrůžkám ve smyslu trestného činu vydírání podle § 235 odst. 1 tr. zák. použito telefonu, je místem spáchání činu jak místo, kde se vyskytoval pachatel, tak místo, kde byla osoba, která měla být k něčemu přinucena.

Za rozhodující okamžik pro určení soudní příslušnosti k řízení o trestných činech příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených sborů, kteří konají službu u součásti, pro kterou byl zřízen vojenský soud ve smyslu § 19 odst. 1 tr. ř., se považuje doba podání obžaloby. Je-li obžaloba podána po ukončení služebního poměru vojáka základní služby u součásti, pro kterou byl zřízen vojenský soud, neposuzuje se soudní příslušnost podle § 19 odst. 1 tr. ř., ale podle § 18 tr. ř.

Postup § 324 Tr. por. prichádza do úvahy len vtedy, keď príslušný súd pri rozhodovaní o určení spoločného spôsobu výkonu všetkých postupne uložených trestov odňatia slobody súčasne rozhoduje o zmene spôsobu výkonu trestu odňatia slobody, t. j. ak stanoví taký spoločný spôsob výkonu trestov, ktorý nebol uvedený v žiadnom z predchádzajúcich rozhodnutí. Ak však určuje ako spoločný taký spôsob výkonu trestov odňatia slobody, ktorý bol v niektorom z predchádzajúcich rozhodnutí uvedený, postupuje podla § 320 odst. 3 Tr. por.

K niektorým otázkam náhrad škôd v doprave.

Výjimečně lze podmíněně propustit i odsouzeného, na kterém byla vykonána celá požadovaná část uloženého trestu odnětí svobody, tj. polovina (§ 61 odst. 1 tr. zák.), popř. dvě třetiny (§ 62 tr. zák.) započtením vazby, a který po právní moci rozsudku je již na svobodě. K rozhodnutí o podmíněném propuštění v takovém, případě je příslušný okresní soud, v jehož obvodu se naposled vykonávala vazba, a to i tehdy, jestliže trestní věc náleží v prvním stupni do věcné příslušnosti krajského soudu (§ 17 odst. 1 tr. ř.).