Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Podle § 53 odst. 1 věty třetí tr. zákoníku platí, že peněžitý trest nelze uložit vedle trestu propadnutí majetku bez ohledu na skutečnost, zda propadnutí majetku postihuje celý majetek pachatele, nebo jen tu jeho část, kterou soud určil.

Při ukládání trestu propadnutí majetku (celého nebo jeho části) je soud povinen respektovat kromě obecných hledisek vymezených v § 39 tr. zákoníku též rozsah a hodnotu majetku, který patří pachateli, aby měl alespoň rámcovou představu o dopadu tohoto trestu do majetkových poměrů pachatele a dalších osob (rodinných příslušníků pachatele apod.), jejichž oprávněných zájmů se uložený trest dotýká. Všechny okolnosti rozhodné pro uložení trestu propadnutí majetku, k nimž je třeba opatřit potřebné důkazy, pak musí soud vzít v úvahu i s přihlédnutím k tomu, zda vysloví propadnutí celého majetku pachatele, nebo jen jeho části, případně jak velké části, a jestli uloží i jiný druh trestu přípustný vedle propadnutí majetku.

Státní zástupce je oprávněn už v obžalobě navrhnout uložení trestu propadnutí majetku (nebo jiného konkrétního druhu trestu). I když tak neučiní, je povinen zajistit, aby byly již v přípravném řízení náležitě objasněny osobní a majetkové poměry pachatele (obviněného), pokud reálně přichází v úvahu, že soud uloží trest propadnutí majetku nebo jiný trest, který pachatele postihne na majetku (§ 39 odst. 7 tr. zákoníku). V takovém případě nestačí jen zajistit majetek pachatele (obviněného) podle § 347 tr. ř.

I. Trestní zákoník (stejně jako dříve trestní zákon) vychází ze zásady personality ukládaných trestů a neumožňuje uložení jednoho trestu společně několika pachatelům (např. společného trestu propadnutí majetku podle § 66 tr. zákoníku). II. Námitka spoluobviněných manželů, že jim byl podle § 66 tr. zákoníku nesprávně uložen společný trest propadnutí majetku, je podřaditelná pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., neboť jde o nepřípustný druh uloženého trestu.

Plná moc udělaná účastníkem řízení podle § 17 odst. 1 zák. č. 71/1967 Sb. (správní řád) k jednání s národním výborem, který provádí realizaci trestu propadnutí majetku, neopravňuje zástupce k podání stížnosti proti rozhodnutí předsedy senátu podle § 346 odst. 1 tr. ř., že se na určité věci vztahuje trest propadnutí majetku.

Ze zhodnocení praxe soudů při rozhodování o trestných činech proti majetku podle deváté hlavy zvláštní částí trestního zákona a o odpovídajících přečinech.

Ustanovení § 347 odst. 1 věta druhá tr. ř., podle něhož soud zajistí majetek obviněného vždy, uložil-li trest propadnutí majetku rozsudkem, který dosud nenabyl právní moci, se vztahuje i na případ, kdy byl uložen trest propadnutí pouze části majetku. I v takovém případě se zajišťuje celý majetek obviněného. Jedině v případě, že soud uložil trest propadnutí část majetku určené nikoli podílem, ale uvedením jednotlivých majetkových kusů, lze zajištění omezit pouze na tyto majetkové kusy.

Pachateli trestných činů opuštění republiky podle § 109 odst. 1 a podle § 109 odst. 2 tr. zák. lze i za účinnosti ustanovení § 453a obč. zák. uložil trest propadnutí majetku.

Při zrušení zajištění majetku obviněného podle § 349 tr. ř. není soud oprávněn žádným způsobem omezovat dispoziční právo obviněného s majetkem, zejména není oprávněn vyslovit, že se takový majetek uvolňuje pro uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody. Za podmínek § 47 tr. ř. by soud ovšem mohl zajistit nárok poškozeného na takovém majetku obviněného, jestliže ještě nenastaly důvody, pro které by bylo třeba zajištění zrušit (§ 48 tr. ř.).