Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Trest prepadnutia majetku postihuje všetok majetok odsúdeného, prípadne jeho určenú časť v deň, keď rozsudok nadobudol právoplatnosť, okrem prostriedkov a vecí, na ktoré sa prepadnutie v zmysle § 52 ods. 1 veta za bodkočiarkou Tr. zák. nevzťahuje. V tento deň prechádza vlastníctvo majetku na štát úradným výrokom (§ 52 ods. 3 Tr. zák., § 11 ods. 2 Hosp. zák. č. 109/1964 Zb. v znení neskorších predpisov). Na správu majetku sa vzťahuje vyhláška č. 86/1977 Zb. o dočasnej správe národného majetku (§ 1 ods. 2 písm. a/ cit. vyhl.). Pri prechode vlastníctva na štát neprechádzajú naň záväzky bývalého vlastníka prepadnutého majetku (§ 7 cit. vyhl.). Výrok rozsudku o prepadnutí majetku a jeho zákonom stanovené dôsledky nemožno viazať na žiadnu podmienku, teda ani na podmienku, cielom ktorej by malo byť splnenie záväzkov bývalého vlastníka majetku.

K některým otázkám projednávání žalob o vydání neoprávněného majetkového prospěchu podle občanského zákoníku a zákoníku práce

K závěru o tom, zda účelem právnímu úkonu směřujícího k převodu majetku bylo předejít hrozícímu trestu propadnutí majetku po spáchání zamýšleného trestného činu, může soud v občanském soudním řízení dopsět teprve po zjhištění a zhodnocení všech okolností, za nichž k právnímu úkonu došlo. Při tom bude třeba zejména přihlédnout k časové a dějové spojitosti právního úkonu převodce i k obvyklostei nebo neobvyklosti majetkové dispozice prováděné tímto právním úkonem.

Obchádzanie zákona obsahom alebo účelom urobeného právneho úkonu (§ 39 O. z.) spravidla znamená, že právny úkon neodporuje síce výslovnému zneniu zákonnému ustanovenia, avšak svojimi dôsledkami sleduje ten ciel, aby zákon dodržaný nebol. Tak to je napr. vtedy, keď prevádza svoj majetok na inú osobu ten, kto sa pripravuje na spáchanie trestného činu a usiluje o to, aby sa vyhol trestu za tento trestný čin, ktorým by mohol byť postihnutý jeho majetok.

Řízení o stížnosti podle § 146a tr. ř. je řízením o řádném opravném prostředku, ve kterém soud přezkoumává nepravomocné rozhodnutí jiného orgánu. Nelze proto toto řízení považovat za řízení konané v prvním stupni, a proto proti rozhodnutí soudu o stížnosti proti rozhodnutím o zajištění osob nebo majetku podle § 146a tr. ř. není přípustný řádný opravný prostředek (§ 141 odst. 2 věta druhá tr. ř.).

Polahčujúcu okolnosť, že obžalovaný pred trestným činom viedol riadny život pracujúceho človeka, treba priznať ak obžalovaný nebol dosial trestaný, riadne sa stará o početnú rodinu, pochádza z malorolníckej rodiny a sám dlhú dobu pracoval ako robotník. Polahčujúcu okolnosť doznania treba obžalovanému priznať, ak v prípravnom konaní sa v celom rozsahu doznal, čo prispelo na úplné objasnenie celej trestnej činnosti. Aby mohol byť uložený vedlajší trest prepadnutia majetku podla § 47 ods. 1 tr. zák., nestačí len príslušná výmera trestu odňatia slobody, zvláštna povaha a závažnosť činu, ale je potrebné, aby bola splnená aj ďalšia podmienka, spočívajúca v pomeroch páchatela.