Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 02.04.1970, sp. zn. 2 To 93/70, ECLI:CZ:KSPH:1970:2.TO.93.1970.1

Řízení o stížnosti podle § 146a tr. ř. je řízením o řádném opravném prostředku, ve kterém soud přezkoumává nepravomocné rozhodnutí jiného orgánu. Nelze proto toto řízení považovat za řízení konané v prvním stupni, a proto proti rozhodnutí soudu o stížnosti proti rozhodnutím o zajištění osob nebo majetku podle § 146a tr. ř. není přípustný řádný opravný prostředek ( § 141 odst. 2 věta druhá tr. ř.).

(Usnesení krajského soudu v Praze z 2. dubna 1970, 2 To 93/70.)

M. D. byl vzat okresním prokurátorem do vazby z důvodů § 67 písm. c) tr. ř. po vznesení obvinění pro trestný čin útoku na veřejného činitele podle § 155 odst. 1 písm. b) tr. zák. Obviněný podal proti tomuto rozhodnutí stížnost, o které rozhodl podle § 146a tr. ř. okresní soud v Příbrami usnesením z 13. března 1970 č. j. Nt 1007/70 tak, že stížnost obviněného jako nedůvodnou podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl. V tomto usnesení poučil obviněného o právu stížnosti proti usnesení, aniž uvedl orgán k rozhodnutí o stížnosti oprávněný.

Krajský soud v Praze zamítl stížnost obviněného podle § 148 odst. 1 písm. a) tr. ř. jako nepřípustnou.

Z odůvodnění:

Odvolací soud přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. ř. napadené usnesení a dospěl k těmto závěrům:

Proti rozhodnutí okresního soudu podle § 146a tr. ř. není stížnost přípustná ve formě řádného opravného prostředku. Toto právo nelze odvodit ani z ustanovení § 74 odst. 1 tr. ř. ve spojení s § 141 odst. 2 tr. ř., neboť okresní soud tu nerozhoduje jako orgán prvního stupně, ale jako opravná instance. V této souvislosti nelze přehlédnout ani důraz vyjádřený v § 146a tr. ř. na rychlost vyřizování stížností proti rozhodnutím o zajištění osob nebo majetku; tento účel by pak byl možností stížností proti rozhodnutí okresního soudu, tedy v podstatě trojinstančním postupem, zmařen.

Krajský soud proto stížnost obviněného jako nepřípustnou, přes nesprávné právní poučení v napadeném usnesení, zamítl.