Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

K otázce jednoty skutku. Jde-li o více způsobených následků významných z hlediska trestního práva hmotného, jde o jeden skutek tehdy, jestliže všechny následky byly způsobeny alespoň zčásti jedním jednáním, rovněž významným z hlediska trestního práva hmotného. U přečinu příživnictví podle § 1O zák. č. 150/1969 Sb. a u přečinu proti pracovní kázni podle § 8 písm. c) zák. č. 150/1969 Sb. spáchaného soustavnmým vynecháváním pracovních směn bez závažného důvodu nejsou ani následky ani jednání ani zčásti totožné, a proto nemohou být spáchány jedním skutkem, ale jde vždy o skutky dva.

Mladistvý, který neukončil povinnou školní docházku (§ 34 odst. 2 zák. č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol) a nemohl proto ani uzavřít pracovní poměr (§ 11 odst. 1 zák. práce), se nemůže dopustit trestného činu příživnictví podle § 203 tr. zák. a to ani tehdy, když neplní povinnosti vyplývající z učebního poměru.

Znak soustavně se vyhýbá poctivé práci ve smyslu § 203 tr. zák. je naplněn nejen tím, že pachatel nevstoupí do pracovního poméru a nepracuje, ale i tím, že sice je formálně v pracovním poměru, ale soustavně bezdůvodně nepracuje a vyhýba se tak poctivé práci.Pachatel se přestává vyhýbat poctivé práci od doby, kdy se vážně uchází o práci, kterou nemůže okamžitě nastoupit pro překážky stojící mimo něho, nikoli až do doby, kdy v takovém případe skutočně nastoupí do práce.

Zhodnocení poznatků o soudní praxi při rozhodování o trestných činech proti lidské důstojnosti podle oddílu druhého osmé zvláštní částí trestního zákona.

I. Dopustí-li se pachatel jednání, které naplňuje znaky přečinu proti pracovní kázni podle § 8 písm. c) zák. č. 150/1969 Sb. a přečinu příživnictví podle § 10 zák. č. 150/1969 Sb. a které spočívá v soustavném vynechávání pracovních směn bez závažného důvodu a v nekalém způsobu obživy, jde o reálný souběh těchto dvou přečinů.

K naplnění znaků přečinů proti pracovní kázni podle § 8 písm. c) zák. č. 150/1969 Sb. a příživnictví podle § 10 téhož zákona je třeba rozdílného jednání a rozdílného následku nelze je tedy naplnit jedním skutkem.

Trestný čin mladistvej osoby, ktorá ukončila prípravu na povolanie, pre trestný čin alebo pre prečin príživnictva prichádza do úvahy len v prípadoch, keď jej rodičia, príp. iné inštitúcie vytvorili všetky podmienky pre zapojenie sa do pracovného pomeru, mladistvá osoba však bezdôvodne odmieta prijať alebo bezdôvodne opustí zamestnanie, ktoré zodpovedá jej schopnostiam, vedie zahálčivý život a necháva sa živiť rodičmi, prípadne si zadovažuje prostriedky na obživu iným nečestným spôsobom, napr. prostitúciou, žobrotou, páchaním trestnej činnosti ap. Ak mladistvú osobu vydržujú rodičia preto, že podla svojich schopností pomáha v domácnosti, nemožno to považovať za nepočestný spôsob obživy v zmysle § 203 Tr. zák., prípadne v zmysle § 10 zák. č. 150/1969 Zb. o prečinoch.