Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

I. Pod znaky trestného činu spekulace podle § 117 tr. zák. opatření předmětů potřeby ve větším rozsahu nebo předmětu větší hodnoty spadá i opatření takových předmětů trestnou činností naplňující znaky jiných trestných činů, např. trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 tr. zák., podílnictví ke škodě majetku v socialistickém vlastnictví podle § 134 tr. zák., krádeže podle § 247 tr. zák. aj., pokud pachatel jednal v úmyslu je se ziskem prodat nebo směnit. II. U trestného činu spekulace podle § 117 tr. zák. je nutno vždy zjišťovat pachatelem zamýšlený zisk, jehož se má dosáhnout prodejem nebo směnou předmětů potřeby. Pro zjišťování tohoto zisku bude zpravidla přicházet v úvahu rozdíl mezi tím, co pachatel vynaložil na opatření předmětů potřeby, a tím, co jejich prodejem nebo směnou zamýšlel získat. U těch předmětů potřeby, které si pachatel opatřil trestným činem, např. rozkrádáním majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 tr. zák., krádeží podle § 247 tr. zák. aj. bez vynaložení nákladů na jejich opatření, bude rozhodující rozdíl mezi cenou těchto předmětů potřeby a tím, co pachatel jejich prodejem nebo směnou zamýšlel získat. Pokud pachatel, který si takovým způsobem opatřil předměty potřeby, měl v úmyslu je prodat nebo směnit za jejich maloobchodní cenu, resp. pod touto cenou, naplní pouze znaky toho trestného činu, jímž předměty potřeby získal, např. rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 tr. zák., podílnictví ke škodě majetku v socialistickém vlastnictví podle § 134 tr. zák., krádeže podle § 247 tr. zák. aj. III. Znaky trestného činu příživnictví podle § 203 tr. zák. "... soustavně se vyhýbá poctivé práci ..." naplní i ten, kdo se soustavně výhýbá poctivé práci proto, že se skrývá z obavy před zajištěním orgány Bezpečnosti pro jinou trestnou činnost.

Matka, která řádně pečuje o výchovu svých dětí, nemůže naplnit znak "vyhýbá se poctivé práci" ve smyslu § 203 tr. zák., a to ani když má možnost umístit děti v kolektivním zařízení a této možnosti nevyužívá.

I. U trestného činu příživnictví podle § 203 tr. zák. není nutné, aby znak, že se pachatel vyhýbá poctivé práci "soustavně", byl založen jednáním, pro které je právě stíhán; stačí, když soustavnost vyhýbání se poctivé práci vyplyne teprve ze zhodnocení tohoto jednání v souvislosti s jednáním, pro které byl již pachatel odsouzen, je-li z okolností případu prokázáno, že jednání, které je předmětem řízení, navazuje objektivně i subjektivně na jednání, pro které již byl pachatel odsouzen. 

II. Skutek, který je předmětem obžaloby, musí soud vyčerpat v celé šíři. Je-li předmětem řízení skutek, který zakládá pokračující, trvající nebo hromadný trestný čin, není soud vázán časovým ohraničením skutku uvedeným v obžalobě, ale pokračuje-li trestná činnost i po podání obžaloby, musí rozhodnout i o té části skutku, která trvá od podání obžaloby do vyhlášení rozsudku soudem prvního stupně. Teprve vyhlášením odsuzujícího rozsudku soudem prvního stupně je totožnost skutku přerušena ( § 35 odst. 2 tr. zák.), a trvá-li trestná činnost i nadále, jde již o jiný skutek, jímž se soud už nemůže v probíhajícím řízení zabývat.

I. Jednočinný souběh přečinu proti pracovní kázni podle § 8 písm. c) zák. č. 150/1969 Sb. a trestného činu příživnictví podle § 203 tr. zák. je možný.

I. Jestliže byl čin spáchan za účinnosti zákona zrušeného, je podmínkou toho, aby pachatel mohl být uznán vinným činem, který je předmětem řízení,že tekový čin naplňuje všechny znaky jak některého ustanovení zákona účinného v době spáchání, tak některého ustanovení zákona pozdějšího.

Okolnost, že obviněný odmítl nastoupil dio práce na konkrétním pracovišti proto, že v téže vážně usiloval o zaměstnání u jiného podniku, nelze považovat za vyhýbání se poctivé práci ve smyslu znaku trestného činu příživnictví.

Vyhýbání se poctivé práci podle § 203 odst. 2 tr. zák. je soustavné, jedná-li tak pachatel nepřetržitě po delší dobu, tedy aspoň po dobu tří měsíců. Znaky trestného činu příživnictví jak podle § 203 tr. zák. ve znění před novelou, tak podle § 203 odst. 2 tr. zák. ve znění novely jsou v podstatě stejné. Z toho vyplývá, že pokračoval-li pachatel ve své činnosti naplňující znaky trestného činu příživnictví podle § 203 tr. zák. ve znění před novelou i po 17. července 1963, kdy započala účinnost zák. č. 53/1963 Sb., kterým bylo ustanovení § 203 tr. zák. novelizováno, je správné takovéto jednání pachatele posoudit jako jeden trestný čin příživnictví podle § 203 odst. 2 tr. zák. ve znění citovaného zákona.