Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

I. V případě tzv. dalšího trestu ve smyslu § 36 tr. zák. jde o recidivu a ne o souběh. Při upuštění od uložení dalšího trestu podle § 37 tr. zák. platí obecné zásady pro výměru trestu (§ 31 tr. zák.). Zejména je nutno zhodnotit stupeň společenské nebezpečnosti projednávané i předchozí trestné činnosti, poměry pachatele a možnosti jeho nápravy, a to i se zřetelem k tomu, jak dosavadní výkon trestu uloženého dřívějším rozsudkem plní svůj účel.

Při mimořádném snížení trestu odnětí svobody podle § 40 tr. zák. nelze uvažovat o psychickém stavu pachatele v době činu jako o poměrech pachatele, ale jen jako o okolnostech případu, které určují stupeň nebezpečnosti činu pro společnost, protože psychický stav pachatele v době činu charakterizuje osobu pachatele jako subjekt trestného činu (§ 3 odst. 4 tr. zák.), kdežto pod poměrami pachatele se rozumí okolnosti, které charakterizují pachatele jako objekt trestu, které se neprojevily ve způsobu, jakým byl spáchán trestný čin a které proto nemají vliv na stupeň nebezpečnosti trestného činu pro společnost. Psychický stav pachatele spočívající ve slabomyslnosti s výraznými známkami primitivismu, v menší kritičnosti a snadné ovlivnitelnosti afekty a emocemi, který podstatně ovlivnil spáchání trestného činu, lze považovat za výjimečné okolnosti případu odůvodňující mimořádné snížení trestu odnětí svobody podle § 40 tr. zák.

II. Mezi obecně nebezpečným jednáním pachatele podle § 179 odst. 1 tr. zák. a těžším následkem ve smyslu § 179 odst. 3 písm. a) tr. zák. musí být příčinná souvislost. Tato je dána také tehdy, když vedle obecně nebezpečného jednání ve smyslu § 179 odst. 1 tr. zák. způsobila smrt jiného i další příčina, přičemž je nerozhodné, jestli každá z těchto příčin byla jinak způsobilá přivodit smrt sama o sobě anebo mohla tento následek přivodit jen ve vzájemném spolupůsobení s druhou příčinou.

Při úvaze o podmíněném odkladu výkonu trestu odnětí svobody podle § 58 odst. 1 písm. a) tr. zák. musí soud zhodnotit všechny okolnosti týkající se osoby pachatele, zejména jeho dosavadního života a prostředí, v kterém žije a pracuje, jakož i činu, který obviněný spáchal, aby mohl učinit odůvodněný závěr, zda účelu trestu bude dosaženo i bez jeho výkonu, či nikoliv.

K výkladu ustanovení § 136 odst. 2 písm. a) tr. zák. Zvlášť závažným následkem ve smyslu § 136 odst. 2 písm. a) tr. zák. může být i ohrožení života a zdraví občana.

V případech, kdy při úmyslném útoku na zdraví provedeném ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2, § 221 odst. 1 tr. zák. je způsobena z nedbalosti těžká újma na zdraví nebo smrt (odst. 3 a 4 § 221 tr. zák.), musí být zavinění každého pachatele za tento těžší následek zkoumáno samostatně. Sama okolnost, že úmyslný útok na zdraví byl spáchán ve spolupachatelství, neodůvodňuje ještě závěr, že všichni spolupachatelé odpovídají i za těžší následek uvedený v odst. 3 a 4 § 221 tr. zák. Připustili-li znalci z oboru lékařství možnost tří alternativ, týkajících se příčin zranění poškozeného, je soud povinen po zhodnocení výsledků znalecké expertizy v souhrnu s ostatními provedenými důkazy rozhodnout, která z uvedených alternativ je v souladu s provedenými důkazy. Za tím účelem je soud povinen provést všechny dosažitelné důkazy k objasnění příčiny zranění a osoby pachatele.

K předpokladům pro uložení trestu zákazu činnosti. Uložení trestu zákazu řízení motorových vozidel nebrání skutečnosti, že v době uložení tohoto trestu obviněný není držitelem řidičského průkazu. Účinky tohoto trestu se v takovém případě projevují v tom, že po dobu trestu nemůže obviněný oprávnění k řízení motorových vozidel získat.