Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Vedení podniku projednává výši náhrady škody zpravidla současně se závodním výborem odborového svazu a zaměstnancem.

Výjimečně postačí, když takové projednání výše náhrady škody se uskuteční postupně se závodním výborem odborového svazu a poté se zaměstnancem.

Náhrada škody za pracovní úraz, který utrpěl zaměstnanec při práci v cizině.

Čo je potrebné považovať za jednotnú škodu v prípade nárokov podla zák. č. 71/1958 Zb.

Při posuzování odpovědnosti zaměstnavatele za pojistné škody nutno přihlédnout k ustanovení zákona č. 71/1958 Sb.; platí tedy zásada, že zavinění zaměstnance, který z nedbalosti způsobil při výkonu zaměstnání porušením povinností z pracovního poměru škodu cizímu podniku nebo třetí osobě, se považuje za zavinění podniku.

Soud je vázán rozhodnutím Státního úřadu sociálního zabezpečení o přiznání invalidního důchodu a nemůže je po věcné stránce přezkoumávat, a to ani při řešení otázky předurčující.

Podle § 1 a § 5 zákona o advokacii č. 114/1951 Sb. poskytují advokáti - právní pomoc, spočívající mimo jiné v zastupování účastníků v řízení před soudy a orgány státní správy, nejen soc. právnickým osobám, jiným společenským organizacím a orgánům státní správy, nýbrž i jednotlivým občanům, hájí jejich zájmy v souladu se zásadou materiální pravdy a se zájmy společnosti a tím přispívají též k upevňování soc. zákonnosti. Mají tedy zcela jiné poslání než advokáti v kap. spol., kteří vykonávali svou funkci bez ohledu na zájmy výše zmíněné a sledovali především svůj osobní zisk. Na poškozeném nelze požadovat znalost právních předpisů a vytýkat mu, že se obrátil na advokátní poradnu. Přibrání zmocněnce poškozeným, nelze považovat za svévolné jednání nebo šikanu vůči obžalovanému. Postup stěžovatele nelze ani označit za neúčelný bez ohledu na to, zda advokátní zmocněnec větší či menší měrou uplatnil svá práva k podávání návrhů, vznášení dotazů apod., jak jsou mu zaručena zejména §§ 47 a 213 trPubl

Ustanovení § 3 odst. 1 a § 4 odst. 3 zák. č. 71/1958 Sb. je nutno vykládat tak, že v těch případech, kde je zcela jasně a prokazatelně zjištěno, že závada byla podniku známa, není třeba, aby zaměstnanec ji formálně zvlášť hlásil.

Odpovědnost za škodu vzniklou uhynutím ryb v důsledku závadných odpadních vod je třeba posoudit především podle zák. č. 4/1952 Sb. a nař. č. 87/1953 Sb., o hygienické a protiepidemické ochraně vody a podle vodního zákona č. 11/1955 Sb.