Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

O dokonaný trestný čin neposkytnutí pomoci podle § 208 tr. zák. nejde, jestliže poškozený nebyl vůbec poraněn nebo byl-li okamžitě mrtev. Jestliže však obžalovaný v takovém případě úmyslně ujel, aniž se přesvědčil, v jakém stavu se poškozený nalézá, dopustil se zpravidla pokusu trestného činu neposkytnutí pomoci podle § 8 odst. 1, § 208 tr. zák.

Ústřední výbor Komunistické strany Československa projednal na zasedání konaném ve dnech 12.-14. dubna zabezpečení dalšího rozvoje železniční dopravy.

Účel trestu, u vodičov motorových vozidiel viac razy trestaných dopravným inšpektorátom pre dopravné priestupky spáchané pod vplyvom alkoholu, spravidla vyžaduje uloženie vedlajšieho trestu zákazu činnosti vodiča motorových vozidiel na primeranú dobu, bez povolenia odkladu výkonu trestu.

Řízení motorového vozidla po požití alkoholu proti výslovnému zákazu uvedenému v § 10 odst. 3 písm. c) vyhl. č. 145/1956 Ú. l., nutno vzhledem k snížené schopnosti řízení tím vyvolané považovat za porušení důležité povinnosti uložené řidiči (zák. ve smyslu odst. 2 § 221 nebo § 222 tr. zák.) Nepřiměřeně rychlou jízdu v zatáčce, jíž se řidič dostane do protisměru, nutno považovat za porušení důležité povinnosti (zák. ve smyslu § 221, event. § 222 odst. 2 tr. zák.). Souběh trestného činu opilství podle § 187 odst. 2 tr. zák. a trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti nebrání posouzení trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti jako spáchaného porušením důležité povinnosti vyplývající z povolání pachatele, nebo uložené mu podle zákona, tedy i podle § 221 odst. 2, nebo § 222 odst. 2 tr. zák.,. Podmíněný odklad výkonu trestu zákazu řízení motorových vozidel lze u řidičů, kteří se dopustili trestného činu v souvislosti s řízením motorového vozidla, stalo-li se tak v opilosti, povoliPubl. výjimečně.

V zájmu výchovy neodpovědných řidičů motorových vozidel a s ohledem na bezpečnost lidí a majetku, je namístě uložení nepodmíněného vedlejšího trestu zákazu řízení motorových vozidel, i když jinak svědčí okolnosti pro podmíněný odklad výkonu hlavního trestu. Ovšem ani této zásady nelze používat mechanicky a bez náležitého uvážení každého konkrétního případu. I při ukládání vedlejšího trestu, zejména pracujícím, kteří vedou jinak řádný život pracujícího člověka, je třeba vždy pečlivě uvážit, na jakou dobu se z hledisek uvedených v § 19 odst. 1 tr. zák., a z hlediska účelu trestu ve smyslu § 17 odst. 1 písm. b), c) tr. zák. jeví nutným trest vyslovit a zda dosažení účelu vedlejšího trestu lze podle § 24 odst. 2 tr. zák. očekávat i bez jeho výkonu.

Podla § 138 ods. 2 tr. por. so zretelom k § 2 ods. 8 tr. por. súd v dôvodoch rozsudku musí vždy uviesť, na základe ktorých dôkazov prišiel k skutkovým zisteniam, musí vykonané dokazovanie hodnotiť, musí uviesť, prečo neuveril určitým tvrdeniam buď obžalovaného, alebo svedkom, musí hodnotiť obhajobu obžalovaného a na základe týchto úvah potom dojsť ku konečnému záveru čo do viny obžalovaného v smere vznesenej obžaloby. Okrem toho súd musí v dôvodoch rozsudku rozviesť aj svoje právne stanovisko vo veci a uviesť, prečo videl v konaní obžalovaného naplnené zákonné znaky určitého trestného činu a uviesť svoje úvahy, ktorými sa riadil pri uložení ako hlavného, tak vedlajšieho trestu.

Řidiče, který má účast na dopravní nehodě, pokud se bezohledně vzdálí z místa nehody aniž poskytne potřebnou pomoc osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví (§ 228 tr. zák.), nutno zpravidla postihovat přísnými nepodmíněnými tresty odnětí svobody a vedlejšími tresty zejména trestem zákazu činnosti - řízení motorových vozidel. 

Ztrátu čestných práv občanských (§§ 43, 44 tr. zák.) nelze uložit i když trest odnětí svobody převyšuje dva roky, pokud byl uložen za nedbalostní trestný čin, byť byl spáchán v souběhu s úmyslným trestným činem na který zákon stanoví horní hranici trestní sazby do dvou roků.