Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

O úmyslné trestné činy téže povahy ve smyslu § 41 písm. b) tr. zák. jde tehdy, když je mezi spáchanými trestnými činy vnitřní spojitost, ukazující záporný pachatelův vztah k určitému společenskému zájmu trestním zákonem chráněnému. Nevyžaduje se proto, aby šlo o tytéž trestné činy, kvalifikované podle téhož zákonného ustanovení. Rovněž pojem soustavné trestné činnosti, jíž si pachatel opatřuje po delší dobu alespoň zčásti zdroj příjmů (§ 89 odst. 4 tr. zák.) nelze chápat jen jako opakování a pokračování v témže trestném činu, ale i páchání různých trestných činů, z kterých má pachatel alespoň zčásti zdroj příjmů. V tomto případě jsou všechny tyto trestné činy spáchány výdělečně a nelze uznat za výdělečně spáchaný jen jeden z nich.

Odvolací súd v je viazaný ust. § 258 ods. 2 tr. por. a nemôže zrušiť celý výrok napadnutého rozsudku. Odvolací súd nemôže so zretelom na ust. § 254 ods. 1 tr. por. zamietnuť odvolanie prokurátora len preto, že sa nestotožnil s jeho námitkami a má za to, že napadnutý rozsudok je vadný z iných dôvodov. Pri zisťovaní, či skrátením cla boli naplnené znaky priestupku v odbore colnom, (§ 15 zák. č. 60/1961 Zb.) alebo či už došlo ku skráteniu cla, je súd povinný zisťovať výšku cla, ktoré by páchatel bol povinný zaplatiť. K naplneniu okolnosti podmieňujúcej vyššej tr. sadzby (§ 148 ods. 2 písm. a) tr. zák.) totiž, že čin bol spáchaný najmenej s 2 osobami, postačuje pri splnení mater. podmienky, uved. v § 88 tr. zák. Prechovávanie alebo hromadenie zlatých mincí naplňuje znaky priestupku vo fin. hosp. (§ 14 písm. b) zák. č. 60/1961 Zb.). Hromadenie zlata spôsobom uved. v § 116 ods. 2 písm. b) tr. zák. mohlo by byť postihnuté podla tohto ust. len vtedy, ak by išlo o zlato, ktoré nespadá pod rámec devízového monopolu, napr. hromadenie zlatých predmetov v množstve neprimeranom osobnej potrebe páchateľa a členov jeho rodiny. Povinnosť devízového tuzemca ponúkať Štátnej banke československej na kúpu devízové hodnoty v zmysle § 5 ods. 1 písm. b) zák. č. 107/1953 Zb. v znení vyhl. ministra financí č. 80/1958 Zb. vzťahuje sa tiež na cudzozemské platidlá, získané v cudzine špekulačným odpredajom tovaru.

K výklade ustanovení na ochranu majetku v socialistickom vlastníctve, trestného činu rozkrádania majetku v socialistickom vlastníctve podla § 132 tr. zák., trestného činu podielnictva na škodu majetku v soc. vlastníctve podla § 134 tr. zák., trestného činu zneužívania soc. podnikania podla § 120 tr. zák. K rozlišovaniu spolupáchatelstva od účastenstva (§ 9, 10 tr. zák.). Za škodu spôsobenú trestným činom proti majetku treba považovať škodu vzniklú tým, že ten, komu vec náležala, o túto prišiel. Pokial sa obžalovaný na takejto škode vedome podiela, porušuje povinnosti v zmysle § 337 obč. zák. V novej právnej úprave treba vychádzať z toho, že pri hodnotení stupňa nebezpečnosti trestných činov pre spoločnosť podmieňujúceho použitie vyššej trestnej sadzby (§ 88 tr. zák.) sa podradenie trestnej činnosti pod prísnejšie ustanovenie pre podstatne vyšší stupeň nebezpečnosti činu pre spoločnosť a súčasne mimoriadne zmiernenie trestu vzhladom na výnimočné okolnosti prípadu (§ 40 ods. 1 tr. zák.) navzájom vylučujú.

Závěr, že tr. čin byl spáchán za okolností podmiňujících použití vyšší tr. sazby a současně uložení trestu odnětí svobody pod dolní hranici vyšší tr. sazby s poukazem na výjimečné okolnosti případu (§ 40 odst. 1 tr. zák.) se vzájemně logicky vylučují vzhledem k ust. § 88 tr. zák. Výjimečné okolnosti případu (§ 40 odst. 1 tr. zák.) se rozumí takové okolnosti, které spoluurčují stupeň nebezpečnosti tr. činu pro společnost. Pod mimořádné poměry pachatele nutno podřadit ty okolnosti, které nemají přímý vztah k spáchanému tr. činu a které proto nebudou hodnoceny z hlediska stupně nebezpečnosti tr. činu pro společnost. Kde tr. zákon ve zvláštní části nedovoluje uložit trest nápravného opatření, je uložení tohoto trestu nepřípustné i tehdy, kdyby soud ve smyslu ust. § 40 tr. zák. shledal podmínky pro mimořádné snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranici tr. sazby zákonem stanovené.

Prijatie záruky spol. organ. súdom nie je vylúčené u obžalovaného vodiča, ktorý sa dopustil tr. činu menší závažnosti v doprave. U vodičov mot. vozidiel, ktorí majú účasť na ublížení na zdraví spôsobenou pri cestnej premávke, môže byť porušením takej dôležitej povinnosti uloženej im podla zákona najmä porušenie predpisov vyhl. Min. vnútra č. 141/1960 Zb. Nie je však možné považovať za porušenie dôležitej povinnosti v zmysle ust. § 224 ods. 2 tr. zák. akékolvek porušenie ust. § 224 ods. 2 tr. zák. akékolvek porušenie ust. citovanej vyhl. Min. vnútra. Musí ísť o porušenie takej povinnosti, že jej porušenie pre svoju závažnosť v zmysle § 88 tr. zák. zvyšuje podstatne stupeň nebezp. činu pre spoločnosť. Pri hodnotení tohto stupňa nebezp. tr. činu pre spoločnosť v zmysle § 88 tr. zák. musí súd prihliadať na všetky okolnosti konkrétneho prípadu, lebo len v takej súvislosti môže dôjsť k správnemu záveru.

Podmienkou tr. odpovednosti (§ 180 ods. 4 tr. zák.) je, nielen aby páchatel porušením povinnosti spôsobil smrť viac osôb, ale súčasne, aby okolnosti, za ktorých sa tak stalo, podstatne zvyšovali stupeň nebezpečnosti činu pre spol. v zmysle § 88 tr. zák. Ťažké následky samy o sebe by ešte k takýmto záverom nepostačovali, keby miera zavinenia páchatela bola velmi nízka. Preto pri posudzovaní konkrét. konania páchatela treba vychádzať z toho, či existuje okolnosť, ktorá by svojou závažnosťou zvyšovala stupeň nebezpečnosti činu. Pokial súd dospeje k záveru, že podmienky pre použitie vyššej tr. sadzby, ( § 88 tr. zák.) nie je možné súčasne použiť ust. § 40 tr. zák., pretože výnimočné okolnosti vyjadrujú v podstate tú skutočnosť, že stupeň nebezpečnosti činu pre spol. je v konkrét. prípade nízky. Použitie ust. § 40 tr. zák. nie je vylúčené ani v takýchto prípadoch pre mimoriadne pomery páchatela, ktoré ležia mimo okruh stupňa nebezpečnosti činu pre spoločnosť.

Z ust. § 41, 42 odst. 1 tr. zák. plyne, že pachatel tr. činu je zvlášť nebez. recidivistou, která podmiňuje použití vyšší tr. sazby. Okolnost, že pachatel je zvlášť neb. recidivistou, je tedy zákonným znakem tr. činu. Je proto třeba již v příp. řízení (§ 173 odst. 1 písm. c) tr. ř.) věc náležitě objasnit. Vyžádání tr. spisů o předchozím odsouzení obviněného je nutné k tomu, aby bylo lze zjistit, nejen povahu jeho tr. činnosti, ale i její závažnost. Pokud v příp. řízení takové šetření provedeno nebylo, je již tento nedostatek důvodem k vrácení věci prokurátoru (§ 188 odst. 1 písm. f) tr. ř.). Horní hranice tr. sazby odnětí svobody se zvyšuje u zvlášť neb. recidivisty o jednu třetinu a je mu třeba uložit trest v horní polovině tr. sazby odnětí svobody (§ 42 odst. 1 tr. zák.). Jestliže vzhledem k tomu obviněnému hrozí uložení trestu převyšujícího 5 roků, musí mít obhájce již v přípr. řízení, (ust. § 36 odst. 3 tr. ř.) jakmile je dáno důvodné podezření, že obviněný je zvlášť nebez. recidivPubl..