Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Príslušnými ustanoveniami občianskeho zákonníka v ustanovení § 150 hosp. zák. sa rozumejú len ustanovenia § 427 - 431 o. z.; ostatné ustanovenia občianskeho zákonníka sú pri rozhodovaní o vyporiadaní škôd medzi socialistickými organizáciami, spôsobených pri prevádzke dopravných prostriedkov, nepoužitelné (platia ustanovenia hospodárskeho zákonníka).

Ak pracovný pomer žalobkyne skončil bez súvislosti s jej onemocnením chorobou, ktorá bola - hoci aj neskoršie - uznaná za chorobu z povolania, potom jej neprislúcha žiadna náhrada za stratu na zárobku. Ak pracovný pomer poberatela starobného dôchodku skončil v súvislosti s jeho onemocnením chorobou z povolania, potom treba predpokladať, že by poberatel starobného dôchodku bol ďalej pracoval, keby nebol onemocnel; v takom prípade má nárok na náhradu za stratu na zárobku po dobu, po ktorú by mohol pracovať vzhladom na svoj zdravotný stav pred onemocnením.

Odpovědnost organizace za škodu na věcech odložených pracovníkem je vybudována na principu objektivní odpovědnosti; jsou-li dány zákonné podmínky (§ 204 zák. práce) této odpovědnosti, nepřichází v úvahu event. spoluzavinění škody pracovníkem, popř. zproštění organizace odpovědnosti za škodu.

Výlučné zavinenie poškodeného môže síce viesť k úplnému zbaveniu zodpovednosti prevádzatela za škodu, avšak len v tom prípade, ak bola škoda vyvolaná osobitnou povahou prevádzky (§ 427 ods. 1 o. z.), ale nebola spôsobená okolnosťami, ktoré majú pôvod v prevádzke (§ 428 o. z.). Iskrenie lokomotívy je takou okolnosťou, ktorá má pôvod v prevádzke dráhy; ak bolo jednou z príčin škody, neprichádza už úplná liberácia do úvahy.

Prekluzívní (promlčecí) doba, jejímž uplynutím zaniká (se promlčuje) právo poškozeného člena jednotného zemědělského družstva na náhradu za ztrátu na výdělku v důsledku pracovního úrazu, běží ode dne, kdy se poškozený mohl dovědět při vynaložení potřebné péče, jakou částkou byla výroční členskou schůzí družstva stanovena odměna za pracovní jednotku v příslušném roce. K zániku (promlčení) práva na náhradu za ztrátu na výdělku v důsledku pracovního úrazu.

Organizací odpovědnou za škodu vzniklou učni pracovním úrazem je - nejde-li o úraz, k němuž došlo v učňovské škole řízené a spravované národním výborem - především organizace, u které je učeň v učebním poměru a která sama zcela nebo částečně provádí jeho výchovu. Nezáleží na tom, na kterém pracovišti došlo k úrazu, ale na tom, kdo v době úrazu prováděl výchovu učně. Uplatňuje-li učeň nárok na odškodnění pracovního úrazu proti organizaci, u níž je v učebním poměru, musí tato organizace prokázat, že se úraz stal při odborném výcviku prováděném jinou organizací, na niž přešly i povinnosti vyplývající z učebního poměru, nebo v učňovské škole řízené a spravované národním výborem. V takovém případě je třeba poučit účastníky o jejich právu navrhnout, aby organizace, která v době úrazu prováděla výcvik učně, přistoupila do řízení jako další účastník.

Odpovědnost podle § 425 o. z. (pro nesplnění oznamovací povinnosti uložené v § 416 odst. 1 o. z.) je dána jen tehdy, jestliže upozornění příslušných orgánů mohlo ještě splnit svůj účel, tj. jestliže příslušné orgány mohly ještě na základě upozornění na hrozící škodu zabránit bezprostřednímu vzniku škody. Uvažuje-li soud o snížení náhrady škody způsobené více škůdci a zaviněním poškozeného, určí nejprve díl škody, který nese poškozený, a náhradu další škody rozvrhne na jednotlivé škůdce podle jejich účasti na způsobení škody teprve takto - na jednotlivé škůdce - stanovenou náhradu škody přiměřeně sníží ve shodě s hledisky § 450 o. z. Ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. o lhůtě k plnění neodpovídá výrok rozhodnutí, jímž je počátek plnění povinnosti nezletilých žalovaných k náhradě škody vázán na okamžik, kdy "si budou moci sami vydělávat".