Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Zákon č. 39/1993 Sb. zakládá v ustanoveních § 2 a 3 kompetenci okresních úřadů k zahájení jednak řízení o uložení pokuty ( § 2), zahajovaného z moci úřední, a jednak řízení o uložení povinnosti složit kauci ( § 3), zahajované na návrh oprávněné osoby. V řízení o uložení pokuty je účastníkem jen fyzická osoba, o jejíchž povinnostech se v řízení rozhoduje, tedy ten, jemuž má být pokuta uložena. Oprávněná osoba podle zákona č. 229/1991 Sb. má v tomto řízení postavení oznamovatele nebo svědka, ale není účastníkem řízení o uložení pokuty. V řízení o uložení povinnosti složit kauci je oprávněná osoba (ve smyslu ustanovení zákona č. 229/1991 Sb.) účastníkem řízení (srov. § 14 zákona č. 71/1967 Sb.). Žalobu podle ustanovení § 247 a násl. o. s. ř. může podat jen ten, kdo byl správním rozhodnutím zkrácen na svých právech, nikoli jen na svém zájmu

Pořádkovou pokutu podle § 66 odst. 1 tr. ř. lze za splnění zákonných podmínek uložit i právnické osobě.

Ustanovení § 171 odst. 2 písm. a) tr. zák. poskytuje ochranu nejen řádnému výkonu pravomocného rozhodnutí, ale také výkonu rozhodnutí, které v době činu pachatele sice nebylo pravomocné, ale bylo vykonatelné - např. rozhodnutí o předběžném opatření vydané v občanskoprávním řízení, které je vykonatelné, jakmile bylo doručeno povinnému bez ohledu na to, kdy nabyde právní moci.

Pro řízení o ochranu dobré pověsti právnické osoby (§ 19b odst. 3 o.z.) není dána věcná příslušnost krajského soudu podle ustanovení § 9 odst. 2 až 4 o.s.ř., nýbrž okresního (obvodního) soudu.

Domáhá-li se žalobce, aby soud zrušil rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, aniž by ve věci proběhlo řízení o řádném opravném prostředku před správním orgánem, musí se soud zabývat (ve smyslu ustanovení § 41 o.s.ř.) tím, zda je podání žalobce nepřípustnou žalobou, o níž se řízení zastaví podle ustanovení § 250d odst. 3 o.s.ř., anebo zda je míněn řádný opravný prostředek ve správním řízení, který je třeba postoupit příslušnému správnímu orgánu k rozhodnutí o něm (§ 104 odst. 1 o.s.ř.).

Přitom soud přihlíží k obsahu podání, k včasnosti podání, k poučení, jež bylo dáno v rozhodnutí správního orgánu, i k dalším okolnostem případu.

Okolnost, že odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně nad rámec odvolání žalovaného (§ 206 odst. 3, § 212 odst. 1 o.s.ř.), není dovolacím důvodem podle ustanovení § 237 písm. d) o.s.ř.Může jít o vadu řízení pouze ve smyslu ustanovení § 242 odst. 1, věta druhá, o.s.ř. a tedy o dovolací důvod podle ustanovení § 241 odst. 2 písm. b) o.s.ř. K takové vadě může proto dovolací soud přihlížet pouze tehdy, jestliže bylo dovolatelem podáno dovolání přípustné (§ 238 a § 239 o.s.ř.).

Namítá-li žalovaný proti žalobnímu návrhu, že jím uplatňovaný nárok zanikl započtením, nejsou splněny zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání podle ustanovení § 153a o.s.ř.