Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 13.10.1994, sp. zn. 7 To 365/94, ECLI:CZ:KSPL:1994:7.TO.365.1994.1

Krajský soud v Plzni ke stížnosti okresního státního zástupce v Sokolově zrušil usnesení Okresního soudu v Sokolově ze dne 6. 9. 1994 sp. zn. 4 T 43/94 a tomuto soudu uložil, aby ve věci znovu jednal a rozhodl.

Z odůvodnění:

Napadeným usnesením Okresní soud v Sokolově podle § 314c odst. 1 písm. a) z důvodu § 188 odst. 1 písm. b) tr. ř. postoupil trestní věc obviněného J. M. stíhaného pro trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 2 písm. a) tr. zák. Městskému úřadu v Lokti s tím, že skutek by mohl být posouzen jako přestupek.

Proti tomuto usnesení podal okresní státní zástupce v Sokolově v zákonné lhůtě stížnost.

Krajský soud v Plzni z podnětu podané stížnosti podle § 147 odst. 1 tr. ř. přezkoumal správnost napadeného usnesení i správnost řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že stížnost je důvodná.

Obžalobou okresního státního zástupce v Sokolově je obviněnému J. M. kladeno za vinu, že dne 4. 6. 1994 v době kolem 11.00 hod. v Lokti nad Ohří, okr. Sokolov, nechal prostřednictvím firmy Fénix z objektu hotelu Goethe odstěhovat vnitřní movité zařízení hotelu, a to přesto, že mu usnesením o předběžném opatření Okresního soudu v Sokolově ze dne 27. 4. 1994 sp. zn. 8 C 44/94, které bylo vykonatelné dnem doručení, tj. 2. 5. 1994, bylo zakázáno fyzicky i právně nakládat s vnitřním movitým zařízením hotelu Goethe. Tímto jednáním měl naplnit skutkovou podstatu trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 2 písm. a) tr. zák.

Jak vyplývá z trestního spisu, Okresní soud v Sokolově vydal dne 27. 4. 1994 pod sp. zn. 8 C 44/94 předběžné opatření podle § 74 odst. 1 o. s. ř., kterým obviněnému J. M. a L. M. (odpůrcům ve věci sp. zn. 8 C 44/94) zakázal fyzicky i právně nakládat s osobním automobilem značky MAZDA, SPZ SOD 89-80, a s vnitřním movitým zařízením penzionu Goethe v domě čp. 21 a čp. 22 v Lokti nad Ohří, okr. Sokolov. Toto rozhodnutí bylo odpůrcům, tedy i obviněnému J. M., doručeno dne 2. 5. 1994. K odvolání odpůrců bylo napadené usnesení zrušeno pro formální pochybení rozhodnutím Krajského soudu v Plzni ze dne 15. 6. 1994 pod sp. zn. 14 Co 328/94.

Krajský soud se neztotožnil s názorem Okresního soudu v Sokolově, že předběžné opatření není rozhodnutím soudu, které požívá ochrany zákonného ustanovení § 171 odst. 2 písm. a) tr. zák., a navíc, že v usnesení o předběžném opatření chybí poučení o jeho vykonatelnosti.

Institut předběžného opatření je institutem občanskoprávním, postup soudu při rozhodování upravuje občanský soudní řád v ustanovení § 74 a násl. Není zde stanovena povinnost soudu poučovat povinného o vykonatelnosti předběžného opatření. Jak vyplývá z ustanovení § 171 odst. 2 o. s. ř., nebyla-li v usnesení uložena povinnost k plnění, je usnesení vykonatelné, jakmile je doručeno. V daném případě se předběžné opatření stalo vykonatelným dnem 2. 5. 1994. Důvody zániku předběžného opatření ( § 77 o. s. ř.) dány nebyly. Obviněný J. M. byl proto vázán předběžným opatřením Okresního soudu v Sokolově vydaným dne 27. 4. 1994 od 2. 5. 1994, kdy mu bylo doručeno. Toto nerespektoval a zákaz v něm obsažený porušil svým jednáním dne 4. 6. 1994. Ke zrušení předběžného opatření rozhodnutím Krajského soudu v Plzni sp. zn. 14 Co 328/94 došlo až dne 15. 6. 1994, takže nejméně do 15. 6. 1994 bylo předběžné opatření vykonatelné a pro obviněného J. M. a další povinnou osobu v usnesení uvedenou i závazné.

Závěr okresního soudu, že předběžné opatření soudu není rozhodnutím soudu, které by požívalo ochrany podle § 171 odst. 2 písm. a) tr. zák., neobstojí.

Základním znakem trestného činu podle § 171 odst. 2 písm. a) tr. zák. je zmaření nebo podstatné ztížení výkonu rozhodnutí, jež se uskutečňuje mimo jiné také odstraněním věci, které se takové rozhodnutí týká. Musí jít o jednání, které způsobí, že rozhodnutí nelze vykonat buď vůbec, nebo za daleko nepříznivějších podmínek nebo s vynaložením značného úsilí. Objektem tohoto trestného činu je zájem společnosti na zajištění faktické možnosti výkonu rozhodnutí státních orgánů. Rozhodnutí soudu o předběžném opatření v občanskoprávním řízení takovým rozhodnutím nepochybně je. Trestní ochrana se přitom vztahuje nejen na výkon pravomocných rozhodnutí, nýbrž i takových rozhodnutí, která byla sice vydána, avšak nenabyla právní moci. To se týká právě předběžného opatření, které je vykonatelné dnem doručení povinnému bez ohledu na to, kdy nabylo právní moci.

S ohledem na tento závěr odvolací soud podle § 149 odst. 1 písm. b) tr. ř. napadené usnesení zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu v Sokolově, aby o ní jednal a rozhodl. ?