Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Jestliže si pachatel přisvojí cizí věc tím, že se ji zmocní za okolností naplňujících více alternativních znaků skutkové podstaty trestného činu krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) - e) tr. zák., je nutno jeho skutek kvalifikovat tak, aby byly vystiženy všechny znaky, jež byly naplněny. Faktická konzumpce vylučující právní posouzení skutku podle jedné takové kvalifikace druhou nepřipadá v úvahu.

K výkladu znaku trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 3 tr. zák. záležejícího v podmínce, aby byla před posuzovaným jednáním použita proti pachateli bezvýsledně opatření v občanském soudním řízení směřující k výkonu rozhodnutí soudu nebo soudem schválené dohody o výchově nezletilých dětí, a k okolnostem takového činu, které mají vliv na stupeň jeho nebezpečnosti pro společnost:

Podle ustanovení § 273 o. s. ř. toho, kdo se odmítá podrobit soudnímu rozhodnutí nebo neplní soudem schválenou dohodu o výchově nezletilých dětí a o úpravě styku s nimi, před nařízením výkonu rozhodnutí vyzve předseda senátu, aby se rozhodnutí podrobil nebo dohodu plnil. Jestliže je výzva bezvýsledná, ukládá předseda senátu takové osobě postupně pokuty. Tato opatření lze považovat za použitá bezvýsledně, jestliže i poté, co byla uložena pokuta, pachatel maří výkon rozhodnutí nebo neplní dohodu. Z hlediska trestní odpovědnosti pak stačí uložení jediné pokuty. Skutečnost, že obžalovaná podala nový návrh na změnu úpravy styku nezletilého s otcem, nemusí nutně snižovat stupeň nebezpečnost jejího jednání pro společnost záležejícího v bránění styku nezletilého s otcem.

Při posuzování znaků trestného činu podílnictví se vychází z trestnosti činu hlavního pachatele z hlediska zákona účinného v době rozhodování. To znamená, že pokud vzhledem ke změně trestního zákona by nebylo možné s ohledem na zásadu § 16 odst. 1 tr. zák. považovat jednání hlavního pachatele za trestný čin, nelze ani jednání obviněného, který se na takovém činu podílel způsobem popsaným v § 251 odst. 1 tr. zák., považovat za trestný čin této skutkové podstaty, a to ani v případě, že hlavní pachatel byl již před změnou zákona odsouzen.

Důkazem podle trestního řádu je výpověď svědka o okolnostech, jež mají být v řízení zjištěny a jež svědek vnímal svými smysly. Ze svědecké výpovědi mají důkazní význam jen zprávy o skutečnostech, nikoli jejich hodnocení svědkem.

Z povahy bezpodílového spoluvlastnictví manželů vyplývá, že žaloba o přechod vlastnického práva podle ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb. nemůže být úspěšně uplatněna jen vůči jednomu z bezpodílových spoluvlastníků.

Povinnost zaplatit pokutu za způsobené poškození, ohrožení a škodlivé narušení zařízení jednotné telekomunikační sítě je odpovědností za správní delikt podle ustanovení § 9 odst. 7 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů ¹⁾ , zejména zákona č. 150/1992 Sb.

Ve smyslu citovaného ustanovení jsou předpoklady odpovědnosti za uvedený správní delikt protiprávní jednání, újma spočívající v poškození, ohrožení a škodlivém narušení zařízení a příčinná souvislost mezi tímto protiprávním jednáním a touto újmou. Subjektem této odpovědnosti může být pouze fyzická nebo právnická osoba, která uvedenou újmu způsobí při své podnikatelské činnosti.

Tato správněprávní odpovědnost vzniká nezávisle na případné odpovědnosti za škodu, jejíž předpoklady se řídí normami občanského, popřípadě obchodního práva.

---

¹⁾ Viz zákony č. 150/1992 Sb. a č. 253/1994 Sb.

Pro účely rozhodování o prodloužení vazby podle § 71 odst. 2, 3 tr. ř. je možno brát v úvahu pouze dobu, kdy obviněný byl ve vazbě na území České republiky a v pravomoci orgánů České republiky činných v trestním řízení.