Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Pre posúdenie otázky, či konanie páchatela je trestným činom alebo nie, je v zmysle § 3 odst. 2 tr. zák. rozhodujúcim hladiskom stupeň nebezpečnosti činu, ktorý musí súd zhodnotiť s prihliadnutím k všetkým okolnostiam konkrétneho prípadu a to vo vzájomnej ich súvislosti. Ak je podaná obžaloba na vojaka v zálohe pre trestný čin, ktorého sa dopustil pred skončením pomeru zakladajúceho právomoc vojenských súdov, resp. vojenskú disciplinárnu právomoc a súd pri predbežnom prejednaní obžaloby, prípadne na základe výsledkov hlavného pojednávania dôjde k záveru, že ide i previnenie, je povinný v zmysle § 188 odst. 1 písm. c) tr. por., resp. § 222 odst. 2, 3 tr. por. vec postúpiť príslušnému ludovému súdu, alebo národnému výboru a to aj v prípade, že poklesok vyšiel najavo pred skončením pomeru zakladajúceho vojenskú disciplinárnu právomoc. Pred rozhodnutím o postúpení veci musí však súd vždy zistiť, či v mieste bydliska obvineného, alebo na jeho pracovisku je ustanovený miestny ludový súd.

Postoupení věci mladistvého podle § 295 tr. ř. není podmíněné důvody delegace (§ 25 tr. ř.), nýbrž pouze zřetelem na prospěch a zájem mladistvého. Toto postoupení může se stát v každém stadiu trestního řízení. Není proto rozhodné, že příslušný okresní soud obžalobu přijal.

Rozbor a zhodnocení praxe soudů při předbežném projednání obžalob.

Při trestných činech, u nichž dojde k porušení nebo ohrožení společenského vztahu chráněného trestním zákonem i na jiném místě, než kde bylo spácháno jednání pachatele (distančních deliktech), jsou obě místa místem spáchaného činu. Podle § 19 tr. ř. je-li příslušno několik soudů, koná řízení ten soud, u něhož prokurátor podal obžalobu.

Směrnice pléna Nejvyššího soudu o dalším rozvíjení výchovné činnosti soudů a jejich součinnosti se společenskými organizacemi.

Prokurátor je povinen stíhat všechny trestné činy, pokud se o nich dozví (§ 2 odst. 1 tr. ř.). Nemůže proto trestní stíhání podle § 192 odst. 1 písm. b) tr. ř. zastavit, jestliže dosavadní výsledky řízení ve spise obsažené svědčí o tom, že po došetření mohou být prokázány znaky trestného činu.

Požadavku důsledné ochrany majetku v socialistickém vlastnictví odpovídá při činu menší závažnosti vyřízení věci před kárným orgánem na závodě za široké účasti pracovního kolektivu, které může účinně přispět k vytvoření správného poměru k socialistickému vlastnictví. V případech, kdy se rozkrádání nebo úmyslného poškozování majetku spravovaného podnikem dopustí společně více osob, lze způsobené škody sčítat jen pokud jednali pachatelé společně, jinak pokud škoda u jednotlivců nepřesáhla 500,- Kčs, není překážek k projednání věci kárným orgánem, neboť jde o přestupek podle § 35 a) tr. zák. spr., resp. o kárné provinění.