Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Otázka, či platí zákonná fikcia, že sa na odsúdeného hladí, akoby nebol odsúdený, nie je v prípade úvah o uložení súhrnného trestu otázku týkajúcou sa viny obvineného. V dôsledku toho existencia právoplatného rozhodnutia súdu o odpustení trestu uloženého obvinenému v skoršej veci na základe rozhodnutia prezidenta republiky o amnestii z 23. februára 1973 s účinkom uvedeným v čl. VII citovanej amnestie bráni súdu pri rozhodovaní o uložení súhrnného trestu z hladiska úvahy podla § 35 ods. 3 Tr. zák. posúdiť otázku, či o skoršom odsúdení platí uvedená zákonná fikcia, ako predbežnú otázku (§ 9 ods. 1 Tr. por.).

Přečinu proti pracovní kázni podle § 8 písm. c) zák. č. 150/1969 Sb. se může dopustit jen pracovník, který byl v době jeho spáchání v pracovním poměru k socialistické organizaci. Otázku, zda pachatel byl v pracovním poměru se socialistickou organizací, jsou orgány činné v trestním řízení povinny řešit samostatně jako otázku předběžnou ve smyslu § 9 odst. 1 tr. ř.

Před rozhodnutím o nařízení výkonu podmíněně uloženého trestu podle § 60 odst. 1 tr. zák. je třeba vyřešit podle § 9 odst. 1 tr. ř. předběžnou otázku, zda podmíněně odložený trest nebyl prominut amnestií presidenta republiky s účinky zahlazení.

Výše úhrady za užívání bytu, která se řídí ustanoveními vyhl. č. 60/1964 Sb., je sporná vlastně jen tehdy, jestliže jsou brány v pochybnost skutkové předpoklady pro výpočet této úhrady (kvalita bytu pro zařazení do jedné ze čtyř kategorií, rozsah podlahové plochy, rozsah základního provozního zařízení bytu apod.). nebo jestliže je uplatňováno snížení této úhrady podle § 9 cit. vyhl. K určení sporné výše úhrady za užívání bytu je povolán místní národní výbor; to však neznamená, že by soud nebyl oprávněn k tomu, aby řešil otázku sporné výše úhrady za užívání bytu jako předběžnou otázku v řízení o povinnosti uživatele bytu k zaplacení úhrady za užívání bytu.

Není-li při rozhodování o zařazení odsouzeného do nápravně výchovné skupiny pro výkon trestu odnětí svobody rozhodnuto, zda jeho předchozí odsouzení, k němuž došlo v řízení proti mladistvým, je již zahlazeno, a zda tedy lze pro toto odsouzení na něj hledět, jako by nebyl odsouzen (§ 39a odst. 2 písm. b) tr. zák.), vyřeší si soud, rozhodující o zařazení do nápravně výchovné skupiny, tuto otázku sám jako předběžnou ve smyslu § 9 odst. 1 tr. ř.

Jestliže byl odsouzený z trestu odnětí svobody podmíněně propuštěn, nelze považovat trest za vykonaný dnem, kdy došlo k podmíněnému propuštění, pokud nebylo podle § 64 odst. 1 tr. zák., rozhodnuto, že se v podmíněné lhůtě osvědčil. Odsuzuje-li soud podmíněně propuštěného pachatele před uplynutím zkušební doby pro další trestný čin spáchaný ve zkušební době, musí při výměře trestu přihlížet k ustanovení § 36 odst. 1 tr. zák. tak, aby trest odnětí svobody, který má být uložen, nepřesáhl spolu s dosud nevykonaným zbytkem předchozího trestu odnětí svobody patnáct let. Zda předchozí, dosud neodpykaný trest odnětí svobody nebo jeho zbytek bude či nebude vykonán, řeší soud samostatně jako předběžnou otázku podle § 9 odst. 1 tr. ř.

Posouzení předběžné otázky nemůže být v žádném případě vyjádřeno formou výroku, nýbrž se může projevit jen ve způsobu rozhodnutí o návrhu ve věci samé a může být uvedeno jen v důvodech rozhodnutí.