Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 18.02.1971, sp. zn. 7 Tz 53/70, ECLI:CZ:NS:1971:7.TZ.53.1970.1

Právní věta:

Před rozhodnutím o nařízení výkonu podmíněně uloženého trestu podle § 60 odst. 1 tr. zák. je třeba vyřešit podle § 9 odst. 1 tr. ř. předběžnou otázku, zda podmíněně odložený trest nebyl prominut amnestií presidenta republiky s účinky zahlazení.

Soud: Nejvyšší soud České soc. rep.
Datum rozhodnutí: 18.02.1971
Spisová značka: 7 Tz 53/70
Číslo rozhodnutí: 48
Rok: 1971
Sešit: 8
Typ rozhodnutí: Rozhodnutí
Heslo: Předběžná otázka, Trest odnětí svobody podmíněný
Předpisy: 140/1961 Sb. § 60 odst. 1 141/1961 Sb. § 9 odst. 1
§ 368
Druh: Rozhodnutí ve věcech trestních
Sbírkový text rozhodnutí

Č. 48/1971 sb. rozh.

Před rozhodnutím o nařízení výkonu podmíněně uloženého trestu podle § 60 odst. 1 tr. zák. je třeba vyřešit podle § 9 odst. 1 tr. ř. předběžnou otázku, zda podmíněně odložený trest nebyl prominut amnestií presidenta republiky s účinky zahlazení.

(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR z 18. 2. 1971, 7 Tz 53/70.)

Pravomocným rozsudkem okresního soudu v Karviné ze dne 15. 12. 1966 sp. zn. 11 T 158/66 byl obviněný A. T. uznán vinným trestným činem zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 2 tr. zák. a za to byl podle § 213 odst. 2 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců, přičemž výkon tohoto trestu mu byl podle § 58 odst. 1 písm. a) a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu dvou roků.

Pravomocným usnesením okresního soudu v Karviné ze dne 7. 6. 1968 sp. zn. 11 T 158/66 bylo podle § 60 odst. 1 tr. zák. rozhodnuto, že trest uložený obviněnému rozsudkem téhož soudu ze dne 15. 12. 1966 sp. zn. 11 T 158/66 se vykoná.

Ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem ČSR ve prospěch obviněného zrušil Nejvyšší soud ČSR usnesení okresního soudu pro porušení zákona v ustanovení § 9 odst. 1 tr. ř. a § 60 odst. 1 a 5 tr. zák. a přikázal tomuto soudu, aby věc znovu projednal a rozhodl.

Z odůvodnění

Dne 9. května 1968 bylo v částce 18 Sbírky zákonů ČSSR vyhlášeno rozhodnutí presidenta republiky o udělení amnestie. Podle článku 6 tohoto rozhodnutí president republiky prominul podmíněné tresty odnětí svobody, které byly soudem pravomocně uloženy za trestné činy spáchané přede dnem tohoto rozhodnutí s účinkem, že se dnem tohoto rozhodnutí na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen.

Na základě tohoto rozhodnutí o amnestii měl okresní soud v Karviné, který rozhodoval v této trestní věci v prvním stupni, rozhodnout podle § 368 tr. ř. o tom, zda a do jaké míry je obviněný účasten amnestie vzhledem k trestu, který mu byl pravomocně uložen rozsudkem tohoto soudu ze dne

15. 12. 1966 sp. zn. 11 T 158/66. Z obsahu trestního spisu je však zřejmé, že okresní soud v Karviné takové rozhodnutí do 7. 6. 1968, kdy bylo vyhlášeno napadené usnesení, neučinil.

I když nebylo o použití amnestie podle § 368 tr. ř. do dne 7. června 1968 rozhodnuto, byl okresní soud v Karviné povinen pro rozhodování o tom, zda trest odnětí svobody, obviněnému podmíněně uložený, má být podle § 60 odst. 1 a 5 tr. zák. vykonán, vzít v úvahu rozhodnutí presidenta republiky o amnestii a podle § 9 odst. 1 tr. ř., které ukládá orgánům činným v trestním řízení, aby samostatně posuzovaly předběžné otázky, které se v řízení vyskytnou, posoudit jako předběžnou otázku, zda se na obviněného vztahuje článek 6 rozhodnutí presidenta republiky o amnestii z 9. května 1968, či nikoliv. Kdyby se byl okresní soud v Karviné touto otázkou zabýval, musel by dospět k závěru, že obviněný je účasten této amnestie, a že proto podmíněný trest odnětí svobody, uložený mu pravomocným rozsudkem okresního soudu v Karviné ze dne 15. 12. 1966 sp. zn. 11 T 158/66 je třeba prominout s účinky zahlazení odsouzení, a že proto nelze podle § 60 odst. 1 a 5 tr. zák. rozhodnout o výkonu tohoto trestu ani o způsobu jeho výkonu.