Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Úraz pracovníka, utrpený pri účastní na spoločenskej oslave Dňa železničiarov, organizovanej pre svojich pracovníkov organizáciou v pracovnom čase a v čase naň nadväzujúcom, treba považovať za úraz pracovný.

Pracovníkovi, který nemohl do 31. 12. 1969 požadovat náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, protože jeho výdělek spolu s částečným invalidním důchodem dosahoval průměrného výdělku před pracovním úrazem nebo před zjištěním nemoci z povolání, vznikl nárok na náhradu za ztrátu na výdělku podle ustanovení § 195 odst. 2 zák. práce (novelizovaného článkem I bod 69 zákona č. 153/1969 Sb.), jestliže mu po 1. 1. 1970 byl z téhož důvodu přiznán plný invalidní důchod, který nedosahoval výše průměrného výdělku před vznikem škody. Pokud právními předpisy stanovený limit neumožňoval pracovníkovi uplatnit náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti do 31. 12. 1969, přísluší mu náhrada podle čl. II odst. 4, věta první, zákona č. 153/1969 Sb. do částky 2500 Kčs. To platí i v případě, kdy byl pracovníku přiznán plný invalidní důchod po 1. 1. 1970, který nedosahoval výše průměrného výdělku před vznikem škody.

Onemocnění nebo zhoršení zdravotního stavu, jež nejsou v příčinné souvislosti s utrpěným pracovním úrazem poškozeného a jež sama o sobě vylučují jakoukoliv výdělečnou činnost, znamenají podstatnou změnu poměrů poškozeného (ve smyslu ustanovení § 202 odst. 1 zák. práce), v důsledku níž se organizace může úspěšně domáhat zrušení své povinnosti platiti poškozenému náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti.

Věcnou škodu podle ustanovení § 193 odst. 1 písm. d) zák. práce je taková majetková újma, která spočívá ve zmenšení majetku poškozeného. Jestliže pracovník zemřel při pracovním úrazu, je podle ustanovení § 197 odst. 1 písm. e) zák. práce věcnou škodou pouze škoda na věci.

Ode dne, kdy jednotné zemědělské družstvo přestalo odměňovat své členy za práci v JZD v pracovních jednotkách, je průměrným výdělkem člena JZD před vznikem škody způsobené pracovním úrazem výdělek, kterého by člen JZD pravděpodobně dosáhl v době, kdy už družstvo přešlo na peněžní odměňování členů JZD za práci v družstvu.

Utrpěl-li pracovník pracovní úraz při odvracení škody hrozící organizaci, nemůže se organizace zprostit odpovědnosti (§ 192 zák. práce) ani částečně, pokud pracovník tento stav úmyslně nevyvolal. Přitom nelze vycházet jen z rozsahu hrozící škody (např. z hodnoty zachraňované věci).

Při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle ustanovení § 195 odst. 1 zák. práce nelze přihlížet k té částce, o niž byl invalidní nebo částečný invalidní důchod zvýšen podle části osmé zákona č. 121/1975 Sb. (§ 136 až § 145 tohoto zákona). Nelze proto takové zvýšení invalidního nebo částečného invalidního důchodu považovat ani za podstatnou změnu poměrů na straně poškozeného ve smyslu ustanovení § 202 odst. 1 zák. práce.