Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Při stanovení výše náhrady škody způsobené na věci je třeba vycházet z nákladů (jejich ceny), které je třeba vynaložit na uvedení věci do původního stavu ( § 442 odst. 1 o. z.). Výši peněžité náhrady, vyjadřující náklady na uvedení věci do původního stavu, je třeba zjistit a stanovit objektivně a nezávisle na okolnostech souvisejících se škodnou událostí. Není-li uvedení věci do původního stavu možné, pak vodítkem pro stanovení výše náhrady škody je výše nákladů, které jsou nutné k tomu, aby odškodnění bylo poskytnuto jinak než uvedením věci v předešlý stav (např. náklady na obstarání stejné nebo obdobné věci. 1) 1) Srov. rozhodnutí uveřejněné pod č. 5/1978 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Předpokladem přiměřeného zvýšení částky odpovídající základnímu počtu bodů zjištěnému lékařem (ve smyslu ustanovení § 6 odst. 2 vyhlášky č. 32/1965 Sb.) je existence takových skutečností, které umožňují závěr, že omezení poškozeného nelze vyjádřit jen základním odškodněním za bolest nebo ztížení společenského uplatnění, které již samo představuje náhradu za prokazatelné nepříznivé důsledky pro životní úkony poškozeného a pro uspokojování i plnění jeho životních a společenských potřeb a úkolů. Přiměřené zvýšení nad stanovené nejvyšší výměry odškodnění ve smyslu ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky č. 32/1965 Sb. přichází v úvahu jen zcela vyjímečně v případech hodných mimořádného zřetele, kdy kulturní, sportovní či jiné zapojení poškozeného před úrazem bylo na vysoké úrovni a mimořádné.

K některým otázkám rozhodování soudů ve věcech služeb (zhotovení věcí na zakázku a opravy nebo úpravy věcí).

K odškodnitelné ztrátě na výdělku ve smyslu ustanovení § 445 a násl. o. z. může dojít i tehdy, když poškozený v době úrazu sice nepracoval, avšak prokazatelně měl do zaměstnání nastoupit a jen v důsledku úrazu se tak nestalo.

Podstatnou změnou poměrů poškozeného (ve smyslu ustanovení § 202 odst. 1 zák. práce), jemuž byla přiznána náhrada za ztrátu výdělku při plné invaliditě (§ 195 zák. práce), není sama skutečnost, že se tento invalidní důchod poživateli důchodu nevyplácí v důsledku výkonu trestu odnětí svobody. /1/

Odpovědnost státu - vojenské správy za škodu na zdraví vzniklou vojákovi, který se vracel z výkonu základní vojenské služby do svého bydliště, je třeba posuzovat podle ustanovení o odpovědnosti za škodu při pracovních úrazech ( § 206 odst. 2 zák. práce). Odpovědnost příslušné dráhy ČSD za škodu v těchto případech by se posuzovala podle ustanovení o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků (viz § 311 odst. 1 o. z. a § 427 až § 431 o. z.).

Pouze tehdy, jestliže stavební úřad uložil svým rozhodnutím povinnost strpět provedení stavebních prací z pozemků nebo ze staveb jejich vlastníků ( § 135 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb.), rozhodne o výši náhrady škody způsobené na těchto nemovitostech stavební úřad (pokud se škůdce a poškozený o náhradě nedohodli).