Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Nevyhnutným predpokladom priznania odškodnenia za pracovný úraz je aj bezpečné preukázanie príčinnej súvislosti medzi úrazovým dejom a poškodením zdravia pracovníka nestačí tu teda len pripustenie možnosti zhoršenia zdravotného stavu pracovníka v dôsledku poškodenia zdravia úrazovým dejom pri plnení pracovných úloh alebo v priamej súvislosti s ním.

V prípade pracovného úrazu pri dobrovolnej výpomoci (§ 44 ods. 2 nariadenia vlády ČSSR č. 54/1975 Zb.) treba sa vždy zaoberať najmä tým, či nešlo o dobrovolnú výpomoc organizovanú v rámci patronátnej činnosti, pri ktorej zodpovedá za škodu spôsobenú pracovníkovi organizácia, s ktorou je pracovník v pracovnom pomere, či o inú dobrovolnú výpomoc, pri ktorej zodpovedá za škodu organizácia, pre ktorú pracovník pracoval v čase, keď utrpel pracovný úraz.

Ak mal pracovník pred vznikom škody z pracovného úrazu alebo z choroby z povolania priemerný zárobok vyšší než 2500 Kčs, je súd povinný zaoberať sa otázkou obmedzenia výšky náhradnej škody a posúdiť návrhom uplatnený nárok aj z toho hladiska, či škoda bola spôsobená úmyselne alebo výhradne organizáciou porušením predpisom na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci, lebo v takých prípadoch obmedzenie výšky náhrady škody neplatí (§ 195 ods. 2 Zák. práce).

Příčinnou souvislost mezi pracovním úrazem a onemocněním způsobujícím invaliditu pracovníka nelze vyloučit pro zdravotní predispozici pracovníka, jestliže pracovní úraz nemoc vyvolal nebo byl aspoň jednou z hlavních příčin invalidity, popřípadě příčinou dovršující invaliditu pracovníka.

K niektorým ďalším otázkam uplatňovania ustanovení Zákoníka práce o zodpovednosti organizácie za škodu pri pracovných úrazoch a chorobách z povolania /1/

Došlo-li u pracovníka při plnění prac. úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k poškození zdraví stykem s dráždivými chemickými i jinými látkami, příp. s výpary, avšak nejde u pracovníka o nemoc z povolání, je třeba posoudit odpovědnost organizace také z hlediska právní úpravy obsažené v ust. § 190 odst. 1 a § 187 odst. 1 zák. práce. Podle ust. § 190 odst. 1 zák. práce by tu přicházela odpovědnost organ. v úvahu z tohoto důvodu, že násilným krátkodobým působením zevních příčin na zdraví pracovníka nemusí být vždy mechanické vlivy, ale i chemické látky, s nimiž pracovník přichází do styku. Odpovědnost organizace podle ust. § 187 odst. 1 zák. práce by byla dána tehdy, jestliže bylo onemocnění pracovníka vyvoláno závadným prac. prost., jehož působení sice nebylo násilné a krátkodobé, ale trvalo delší dobu. Prokázat porušení těchto povinností ze strany organizace a příčinnou souvislost s onemocněním pracovníka tu spočívá na pracovníkovi.

Úraz pracovníka, utrpený pri účastní na spoločenskej oslave Dňa železničiarov, organizovanej pre svojich pracovníkov organizáciou v pracovnom čase a v čase naň nadväzujúcom, treba považovať za úraz pracovný.