Stanovisko Nejvyššího soudu SSR ze dne 20.11.1972, sp. zn. Tpj 36/72, ECLI:CZ:NS:1972:TPJ.36.1972.1
Datum: 20.11.1972 Sp. zn.: Tpj 36/72 Nejvyšší soud SSR
Datum: 20.11.1972 Sp. zn.: Tpj 36/72 Nejvyšší soud SSR
Datum: 08.11.1971 Sp. zn.: 3 Tz 87/71 Nejvyšší soud České soc. rep.
Datum: 09.09.1971 Sp. zn.: 8 To 396/71 Krajský soud v Košicích
Datum: 30.11.1970 Sp. zn.: Tpj 28/70-VII Nejvyšší soud SSR
Datum: 11.06.1970 Sp. zn.: 11 Tz 5/70 Nejvyšší soud České soc. rep.
Datum: 09.04.1969 Sp. zn.: 3 To 102/69 Městský soud v Praze
Datum: 27.08.1968 Sp. zn.: 4 Tz 50/68 Nejvyšší soud ČSSR
I. Okolnost, že se provinilý občan dopustí činů proti majetku opětovně, uvedená v § 18 odst. 1 alin. 2 zák. č. 38/1961 Sb., vylučuje možnost posoudit jako provinění jednání, které by jinak naplňovalo znaky provinění proti majetku v osobním vlastnictví podle § 18 odst. 1 alin. 1 zák. č. 38/1961 Sb. Tato okolnost však není splněna u prvního z více skutků, jimiž se pachatel zmocnil cizí věci z majetku v osobním vlastnictví v úmyslu nakládat s ní jako s vlastní. Proto se takovýto první z více skutků, jímž byla způsobena škoda příliš nepřevyšující částku 500 Kčs, posoudí nikoliv jako trestný čin krádeže, ale jenom jako provinění proti majetku v osobním vlastnictví podle § 18 odst. 1 zák. č. 38/1965 Sb., pokud tomu nebrání jiná okolnost, jmenovitě pokud čin není z jiných důvodů zvlášť zavržitelný.
Za spáchání činů proti majetku "opětovně" lze považovat činy, které osoba spáchá až po prvním z více skutků, nikoliv již první skutek.
Čin z jiných důvodů zvlášť zavržitelný je čin výrazněji společensky nebezpečný, např. proto, že se jej pachatel dopustil jako organizátor, že se pokusil věc získanou krádeží uchovat bezprostředně po činu násilím, že činem projevil zvláštní bezohlednost vůči spoluobčanům nebo společnosti apod.
II. O tom, že bude proveden v hlavním líčení důkaz přečtením protokolu o výpovědi svědka nebo znalce, musí soud rozhodnout ve smyslu § 119 odst. 1 tr. ř. usnesením, které vyhlásí (§ 135 tr. ř.); přitom zhodnotí význam dokazované skutečnosti pro správné rozhodnutí věci i důkazní sílu ostatních důkazů a posoudí, zda osobní výslech svědka nebo znalce není se zřetelem na význam dokazované skutečnosti nebo se zřetelem na povahu ostatního důkazního materiálu nutný.