Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

K výkladu pojmu soustavně vynechává pracovní směny v ustanovení § 21 písm. b) zák. č. 38/1961 Sb.

K výkladu § 1 písm. a) zák. č. 58/1965 Sb. Předpoklady pro postih podle zák. č. 58/1965 Sb. jsou splněny nejen tehdy, spáchala-li osoba provinění nebo přestupek, uvedené v návětě § 1 cit. zákona, za podmínky speciální recidivy, ale i tehdy, byla-li osoba postižena pro kterékoliv z uvedených provinění nebo přestupek nebo pro kterýkoliv trestný čin obdobné povahy jako je kterékoliv provinění nebo jako je přestupek, jež jsou uvedeny v návětě k § 1 zák. č. 58/1965 Sb.

Podmínky § 1 písm. a) zák. č. 58/1965 Sb. nejsou splněny, jestliže ohledně předcházejícího odsouzení pro trestný čin obdobné povahy se v době rozhodování soudu o provinění nebo přestupku na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen.

Jediným rozhodujícím znakem pro rozlišení mezi tr. činem poškozování spotřebitele (§ 121 tr. zák.) a proviněním proti zájmům soc. hosp. (§ 17 písm. b) zák. č. 38/1961 Sb.) je rozsah, v němž pachatel spotřebitele poškozuje. Za poškozování spotřebitelů ve větším rozsahu ve smyslu § 121 odst. 1 tr. zák. se považuje poškozování v částce výrazněji převyšující 500,- Kčs. Nedosahuje-li poškozování této výše, jde o provinění proti zájmům soc. hosp. podle § 17 písm. b) zák. č. 38/1961 Sb. Zásada uvedená v § 16 odst. 1 věta druhá a v § 18 odst. 1 věta druhá zák. č. 38/1961 Sb., že jednání nelze stíhat jako provinění, dopustí-li se provinilý občan činu proti majetku opětovně nebo je-li jeho čin z jiných důvodů zvlášť zavržitelný, se nevztahuje na ust. § 17 písm. b) zák. č. 38/1961 Sb. I opětovné nebo z jiných důvodů zvlášť zavržitelné poškozování spotřebitelů v menším rozsahu nutno posoudit jako provinění proti zájmům soc. hosp.(§ 17 písm. b) zák. č. 38/1961 Sb.).

Vlámanie za účelom zmocnenia sa cudzej veci nie je možné bez ďalšieho pokladať za dôvod pre posúdenie činu ako obzvlášť zavrhnutelného v zmysle § 16 odst. 1 al. 2 zák. č. 38/1961 Zb. ev. § 35 odst. 1 al. 2 zák. č. 60/1961 Zb. Za obzvlášť zavrhnutelný čin je možno pokladať také vlámanie, zo spôsobu ktorého je zjavné, že páchatel prejavil obzvláštnu smelosť s cielom zmocniť sa cudzieho majetku a svedčiacu o jeho bezohladnosti voči cudziemu majetku. Napr. páchatel použije pri vlámaní intenzívneho násilia, ako je vlámanie do pokladne s použitím hasáku apod.

Dojde-li vojenský súd k záveru, že obžalovaný skutok nie je trestným činom, môže obžalovaného podla § 226 písm. b) tr. por. spod obžaloby oslobodiť len vtedy, ak tento skutok nie je priestupkom ani previnením. Inak je povinný ohladne takéhoto skutku vec postúpiť velitelovi k disciplinárnemu vybaveniu, alebo ak obvinený je už v zálohe, príslušnému národnému výboru popr. miestnému ludovému súdu (§ 22 odst. 2, 3 tr. por.). Ak vedla takého skutku je obžalovaný stíhaný i pre ďalší trestné činy, môže súd podla konkrétných okolností uvažovať tiež o postupu podla § 223 odst. 2 tr. por. z dôvodu uvedeného v § 177 odst. 2 písm. a) tr. por.

Zásada objektivní pravdy vyžaduje, aby soud opřel své rozhodnutí o vině a trestu o jednoznačně zjištěná a bezpečně prokázaná fakta, nikoli o pouhou pravděpodobnost. Tam, kde nelze bezpečně určit, která z variant skutkového řešení odpovídá skutečnosti, volí soud tu, která je pro obviněného příznivější. Základním předpokladem trestní odpovědnosti je bezpečné zjištění příčinného působení jednání obviněného na trestním zákonem chráněné společenské vztahy a toho, zda toto jednání nese všechny znaky zavinění ve smyslu § 4 nebo § 5 tr. zák.