Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Zhodnocení poznatků o soudní praxi při rozhodování o trestných činech proti lidské důstojnosti podle oddílu druhého osmé zvláštní částí trestního zákona.

Těžší následek uvedený v § 132 odst. 4 tr. zák., totiž že pachatel trestným činem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví způsobil škodu velkého rozsahu, musí být zaviněn alespoň z nedbalosti. Nedbalost pachatele ve vztahu k tomuto těžšímu následku musí však být prokázána a nelze ji presumovat jen ze skutečnosti, že tento těžší následek je v příčinném vztahu k úmyslnému jednání pachatele zaměřenému k rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví.

Okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby ve smyslu § 213 odst. 3 tr. zák., že neplněním vyživovací povinnosti vydá pachatel oprávněnou osobu nebezpečí nouze, je naplněna i tehdy, když hrozící nouze byla odvrácena matkou dítěte na úkor uspokojování jejích vlastních potřeb a při mimořádném pracovním vypětí, popř. poskytnutím státního příspěvku na výživu dítěte podle § 126 vyhl. č. 128/1975 Sb.

Řidič vozidla, který má přednost v jízdě, není povinen měnit směr nebo rychlost jízdy, jestliže nic nenasvědčuje tomu, že by hrozil střet s vozidlem, jehož řidič je povinen dát mu přednost v jízdě. Tuto povinnost zabránit tak střetu vozidel má jen tehdy, když včas a na dostatečnou vzdálenost zjistí, že řidič vozidla, který mu má dát přednost v jízdě, svou povinnost nesplnil, popř. si počínal tak, že je zřejmé, že ji nesplní. Jestliže řidič reaguje nesprávně na nebezpečnou situaci, kterou vyvolal jiný účastník silničního provozu porušením jeho pravidel, takže nezabránil dopravní nehodě, ačkoliv při správné reakci bylo ještě možné nehodě předejít, lze jej činit za nehodu odpovědným jen tehdy, jestliže mu za volbu nesprávného řešení situace lze přičítat zavinění. I když nehodu spoluzavinil nesprávnou reakcí na vzniklou situaci, nelze zpravidla posuzovat jeho jednání jako porušení důležité povinnosti ve smyslu § 223 odst. 2, resp. § 224 odst. 2 tr. zák.

I. K montáži rodinných domků pro jiné občany je třeba povolení příslušného státního orgánu. Proto výdělečné provozování takové činnosti bez příslušného povolení je třeba považovat za nedovolené podnikání ve smyslu § 118 odst. 1 tr. zák. Takovou činnost provozovanou pro větší počet občanů a za odměnu převyšující hodnotu vynaložené práce a zahrnující i režii a zisk, které účtuje socialistická organizace, když takové práce provádí, nelze posuzovat jako občanskou výpomoc podle § 384 a násl. obč. zák. II. Při spolupachatelství trestného činu nedovoleného podnikání podle § 9 odst. 2, § 118 odst. 1 tr. zák. okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby, že pachatel získal takovým činem značný prospěch (§ 118 odst. 2 písm. b/ tr. zák.) se přičítá spolupachateli nejen tehdy, když sám získal prospěch kolem 20 000,- Kčs, ale i tehdy, když byl takový prospěch dosažen součtem prospěchů všech spolupachatelů. III. Výkazy a tabulky o rozsahu trestné činnosti jednotlivých obviněných a výši dosaženého prospěchu sestavené vyšetřovatelem v přípravném řízení na základě hodnocení výpovědí svědků a dalších důkazů nejsou důkazem ve smyslu § 89 odst. 2 tr. ř., který by bylo možno použít jako listinný důkaz před soudem. Jde pouze o vlastní orientační pomůcku vyšetřovatele o hodnocení výsledků dokazování v přípravném řízení.

I. Ak z vykonaných dôkazov vyplýva, že dvaja obvinení stíhaní pre trestný čin porušovania domovej slobody podla § 238 ods. 1 Tr. zák. sa dopustili stíhaného skutku ešte s ďalšou osobou, teda za okolnosti, ktorá podmieňuje použitie vyššej trestnej sadzby podla § 238 ods. 2 písm. b) Tr. zák., je súd povinný zistiť účasť tejto ďalšej osoby na trestnej činnosti obvinených ako predbežnú otázku podla § 9 ods. 1 Tr. por. Pritom nie je viazaný právoplatným rozhodnutím súdu o účasti tejto ďalšej osoby. II. Tým, že súd uzná obvineného za vinného, že sa obžalobou stíhaného skutku dopustil za okolností podmieňujúcich použitie vyššej sadzby, sa nemení totožnosť skutku.

Znaky okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby podle § 209a odst. 3 písm. a) tr. zák. jsou naplněny buď tím, že pachatel způsobí činem uvedeným v § 209a odst. 1 tr. zák. značnou škodu z nedbalosti, nebo tím, že způsobí takovým činem úmyslně škodu nikoliv nepatrnou. Nestačí způsobení škody nikoliv nepatrné z nedbalosti.