Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Advokát (komerční právník) je oprávněn požadovat za právní pomoc poskytnutou klientovi ( § 20 odst. 1 zákona č. 128/1990 Sb. a § 14 odst. 1 zákona č. 209/1990 Sb.) odměnu včetně částky vynaložené advokátem (komerčním právníkem) v souvislosti s pobíráním této odměny na zaplacení daně z přidané hodnoty (podle zákona č. 588/1992 Sb.). Za náklady řízení ve smyslu ustanovení § 137 o. s. ř. nelze považovat náklady advokáta (komerčního právníka), zastupujícího účastníka občanského soudního řízení, které uvedení zástupci vynakládají na úhradu daně z přidané hodnoty. Ani při ustanovení zástupce účastníku občanského soudního řízení podle ustanovení § 30 o. s. ř., je-li tímto zástupcem ustanoven advokát (komerční právník), jenž je plátcem daně z přidané hodnoty podle ustanovení § 5 zákona č. 588/1992 Sb., nelze v občanském soudním řízení přiznat tomuto zástupci v rámci uplatněného nároku na odměnu a na náhradu hotových výloh (srov. i § 149 odst. 2 o. s. ř.) částku příslušející na zaplacení daně z přidané hodnoty z odměny podle advokátního tarifu (vycházejícího z ustanovení vyhlášky č. 270/1990 Sb.).

Absolventi bývalé Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti nesplňují podmínku získání vysokoškolského vzdělání na právnické fakultě vysoké školy se sídlem v České a Slovenské Federativní Republice, uvedenou v ustanoveních § 3 odst. 1 písm. b) a § 30 písm. b) zákona č. 128/1990 Sb., o advokacii, a v ustanoveních § 4 odst. 1 písm. b) a § 27 písm. b) zákona č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované. To platí bez ohledu na skutečnost, zda po absolvování Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti případně vykonali rigorózní zkoušku a získali titul "doktor práv" ("JUDr.") na některé právnické fakultě vysoké školy se sídlem v bývalé České a Slovenské Federativní republice.

Jestliže odvolací soud připustil dovolání (§ 238 odst.2 písm a/o.s.ř.) jen v souvislosti s právním posouzením (výkladem) určitého pojmu, vymezil tím závazně dovolací důvod a odvolacímu soudu nepřísluší přezkoumávat rozsudek odvolacího soudu např.z hlediska závěru odvolacího soudu o skutkových zjištěních. Pojem bezúhonný nebo bezúhonnost musí být vykládán vždy v souladu s ustanovením zákona, pro jehož účely je bezúhonnost osoby posuzována,zpravidla tedy jako předpoklad k výkonu určité profese nebo činnosti. Za bezúhonného ve smyslu ustanovení § 3 odst.1 písm.d) zákona č.128/1990 Sb.lze považovat takového uchazeče o zápis do seznamu advokátů, u něhož není doloženě zpochybněno (z hlediska souhrnu předpokladů nejen trestních,ale občanských a morálních), že bude čestně a svědomitě plnit povinnosti budoucího advokáta.

Ustanovení § 241 odst.1 o.s.ř. o tom, že dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, pokud nemá sám právnické vzdělání, je ustanovením donuccující povahy, jež nepřipouští výjimky. Nedostatek tohoto zastoupení je nedostatkem bránícím v pokračování dovolacího řízení. Jestliže dovolatel přes výzvu a poučení ze strany dovolacího soudu uvedený nedostatek ve stanovené lhůtě neodstraní, bude dovolací řízení usnesením dovolacího soudu zastaveno ve smyslu ustanovení § 243c o.s.ř. a ustanovení § 43 odst.2 a § 104 odst.1 o.s.ř.

Návrh, kterým se uchazeč o výkon advokacie, jenž nebyl Českou nebo Slovenskou advokátní komorou zapsán do seznamu advokátů, domáhá ochrany u soudu (§ 8 zákona č. 128/1990 Sb. a § 9 zákona č. 132/1990 Sb.), není návrhem na přezkoumání rozhodnutí jiných orgánů soudem ve smyslu ustanovení § 244 a násl. o. s. ř. (na rozdíl od návrhu podle ustanovení § 28 odst. 3 zákona č. 128/1990 Sb. a § 27 odst. 3 zákona č. 132/1990 Sb.). Vzhledem k tomu je podle ustanovení § 9 o. s. ř. k řízení o uvedeném návrhu uchazeče o výkon advokacie příslušný v prvním stupni okresní (obvodní) soud.

Advokátní organizace odpovídá za škodu vzniklou v důsledku toho, že advokát zastupující žalobce v občanském soudním řízení na základě plné moci nerozšířil žalobu o náhradu škody vedle jiných žalovaných subjektů i vůči dalšímu žalovanému, který žalobci za škodu skutečně odpovídal. V případě škody, která uživatelům silnice vznikla a jejího stavebního stavu nebo z její povahy, vylučuje ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 135/1961 Sb. pouze odpovědnost organizací silničního hospodářství.

K některým otázkám notářských poplatků z dědictví, z převodu nemovitostí a z darování