Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.02.1991, sp. zn. Ncp 1/90, ECLI:CZ:NS:1991:NCP.1.1990.1

Návrhem podaným u Nejvyššího soudu České republiky se navrhovatel domáhal zrušení usnesení z 13. 11. 1990 výboru Ústředí české advokacie (který podle ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 128/1990 Sb. vykonával ještě funkci představenstva české advokátní komory), jímž nebylo vyhověno žádosti navrhovatele o zapsání do seznamu advokátů vedeného Českou advokátní komorou.

Nejvyšší soud České republiky řízení o uvedeném návrhu zastavil s tím, že po právní moci jeho usnesení bude věc postoupena obvodnímu soudu pro Prahu 1 (v jehož obvodu má sídlo Česká advokátní komora).

Z odůvodnění:

Návrh, kterým se uchazeč o výkon advokacie, jenž nebyl Českou advokátní komorou zapsán do seznamu advokátů, domáhá ochrany u soudu ( § 8 zákona č. 128/1990 Sb.), není – na rozdíl od návrhu podle ustanovení § 28 odst. 3 téhož zákona – návrhem na přezkoumání rozhodnutí jiných orgánů soudem ve smyslu ustanovení § 244 a násl. o. s. ř.

K projednání takového návrhu není Nejvyšší soud České republiky věcně příslušný, když tu nejde o případ rozhodování tohoto soudu podle ustanovení § 28 odst. 3 zákona č. 128/1990 Sb., podle něhož je Nejvyšším soudem České republiky přezkoumatelné rozhodnutí kárného senátu České advokátní komory, jímž bylo jako kárné opatření uloženo vyškrtnutí ze seznamu advokátů.

Podle ustanovení § 8 zákona č. 128/1990 Sb., o advokacii, má uchazeč o výkon advokacie, který nebyl Českou advokátní komorou zapsán do seznamu advokátů, nebo advokát, který byl touto komorou vyškrtnut ze seznamu advokátů, s výjimkou vyškrtnutí podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. d) citovaného zákona, anebo advokát, jemuž byl výkon advokacie zmíněnou komorou pozastaven, právo domáhat se ochrany návrhem u soudu.

Věcná příslušnost soudů v občanském soudním řízení je upravena v ustanovení § 9 o. s. ř. Výjimky z uvedeného pravidla obsažené v ustanovení § 245 odst. 1 písm. b) a c) o. s. ř. se týkají pouze přezkoumání rozhodnutí jiných orgánů ( § 244 a násl. o. s. ř.).

Vzhledem k tomu je nutno při posuzování věcné příslušnosti k projednání uvedeného návrhu vycházet z ustanovení § 9 o. s. ř. Podle něho je k řízení v prvním stupni v této věci příslušný odpovídající okresní (v hlavním městě Praze obvodní) soud.

Proto Nejvyšší soud České republiky za použití ustanovení § 104 odst. 1 o. s. ř. řízení pro nedostatek své věcné příslušnosti zastavil a rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena obvodnímu soudu pro Prahu 1, jenž je v této věci v prvním stupni soudem věcně i místě příslušným ( § 9, § 84 a § 85 odst. 2 o. s. ř.)