Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Orgán VB, který byl svědkem trestného činu, nemůže být v trestním stíhání vedeném o tomto trestném činu činný jako vyhledávací orgán, popř. jako vyšetřovatel, protože pro jeho poměr k věci lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti (§ 30 odst. 1 tr. ř.), a to bez ohledu na to, zda byl slyšen jako svědek, popř. zda je nutno jej jako svědka vyslechnout.

Osoba, ktorá bola pôvodne spoluobvinená a u ktorej toto procesné postavenie zaniklo vylúčením veci zo spoločného konania (§ 23 odst. 1 Tr. por.), prípadne skončením trestného stíhania v dôsledku jeho zastavenia alebo v dôsledku právoplatného rozsudku, sa vo veci proti bývalému spoluobvinenému vypočuje ako svedok. Ak sa ešte vedie spoločné tr. stíhanie, nemôže byť spoluobvinený vypočutý o tr. činnosti iného spoluobvineného ako svedok. V takejto situácii môže vypovedať len vo forme výpovede obvineného. Zápisnisu o výpovedi, ktorú osoba, ktorá sa vypočúva ako svedok, urobila v procesnom postavení spoluobvineného, možno prečítať len za podmienok § 211 odst. 2 Tr. por. Toto ust. sa použije analogicky aj v prípade, ak sa proti osobám zúčastneným na tr. čine viedlo tr. stíhanie od začiatku samostatne a niektorá z týchto osôb je vypočúvaná ako svedok v trestnej veci inej, na trestnom čine zúčastnenej osoby.

Funkcia svedka a znalca je nezlučitelná. Ak je niekto vo veci svedkom, nemôže byť pribraný za znalca. Ak je niekto pribratý za znalca, nemôže byť pri podávaní posudku vypočúvaný ako svedok, t. j. podla procesných predpisov platných pre výsluch svedka, ale len podla procesných predpisov platných pre výsluch znalca (§ 106 a 108 Tr. por.). Za znalca nemožno pribrať osobu, ktorá vzhladom na svoj pomer k veci, k orgánom vykonávajúcim konanie alebo k stranám môže vzbudzovať pochybnosti čo do svojej predpojatosti. Posudok takéhoto znalca nemožno v konaní použiť ako dôkaz. Ak na podanie znaleckého posudku treba vykonať ohliadku podla § 113 Tr. por., znalec navrhne orgánu trestného stíhania vykonanie tohto dôkazu (§ 107 odst. 1 posl. veta Tr. por.), nemôže ho však vykonať sám.

Skutočnosť, že páchatel trestného činu, vypočúvaný ako svedok v trestnej veci iného obvineného a vypovedajúci nepravdu ohladne svojho trestného činu, bol riadne poučený o práve odoprieť výpoveď, má len procesný význam v tom smere, že takúto výpoveď treba považovať za dôkaz výpoveďou svedka podla § 89 odst. 2 a § 97 a nasl. tr. por. Nemá však hmotnoprávny význam v tom smere, že sa takýto páchatel dopúšťa trestného činu krivej výpovede podla § 175 odst. 1 tr. zák. Trestná zodpovednosť takéhoto páchatela za trestný čin krivej výpovede podla § 175 odst. 1 tr. zák. by odporovala zásade, že obvinený nesmie byť donucovaný k doznaniu žiadnym spôsobom (§ 91 odst. 1 tr. por.).

Osoba, která spáchala trestný čin, se nepravdivou svědeckou výpovědí ohledně tohoto svého trestného činu nedopouští trestného činu křivé výpovědi podle § 175 tr. zák. ani tehdy, byla-li řádně poučena o právu odepřít vypovídat podle § 100 odst. 2 tr. ř. Trestní stíhání takové osoby, třebas nebyla ve věci obviněným, by bylo v rozporu s § 91 odst. 1 tr. ř., podle něhož obviněný nesmí být k výpovědi nebo k doznání žádným způsobem donucován, protože sankce stanovená na trestný čin podle § 175 tr. zák. by představovala nepřípustné donucení k pravdivé výpovědi.

Ustanovení § 102 odst. 2 tr. ř. se vztahuje jenom na výslech osoby, která je v době dalšího řízení stále ještě mladší než patnáct let. Má-li tedy být v řízení před soudem proveden důkaz svědeckou výpovědí osoby, která byla vyslechnuta před dovršením patnáctého roku věku za dodržení podmínek § 102 odst. 1 tr. ř., ale v době výslechu před soudem již patnáctý rok dovršila, nelze provést tento důkaz přečtením protokolu bez podmínek uvedených v § 211 tr. ř.

III. K výkladu ustanovení § 100 odst. 2 tr. ř.