Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Zhodnocení poznatků o soudní praxi při rozhodování o trestných činech proti měně a trestných činech daňových

Jestliže průvodčí vlaku vykonává své zaměstnání po požití alkoholických nápojů, dopouští se trestného činu opilství podle § 201 tr. zák., protože výkon služby průvodčího vlaku pod vlivem alkoholických nápojů je činností, při níž by mohl být ohrožen život nebo zdraví lidí nebo způsobena značná škoda na majetku. Jestliže průvodčí vlaku nastoupil do služby v podnapilém stavu, ale ještě nezačal vykonávat činnost průvodčího, je třeba jeho jednání posoudit jako pokus trestného činu opilství podle § 8 odst. 1, § 201 tr. zák.

K dokonání trestného činu loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. postačí užití násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí proti někomu v úmyslu zmocnit se cizí věci. Jestliže však úmysl pachatele směřoval k tomu, aby zmocněním se věci způsobil značnou škodu, avšak k takovému následku nedojde, jsou jeho jednáním naplněny jen znaky pokusu trestného činu loupeže podle § 8 odst. 1, § 234 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák.

Při řešení otázky, zda trestnost pokusu tr. činu zanikla proto, že pachatel dobrovolně upustil od dalšího jednání potřebného k dokonání tr. činu a odstranil nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému tr. zákonem. O neukončený pokus jde, jestliže pachatel ještě neučinil vše, co pokládal za potřebné k dokonání tr. činu. Při neukončeném pokusu tedy stačí k zániku trestnosti, to že se pachatel dobrovolně zdrží dalšího jednání. O ukončený pokus jde, jestliže pachatel učiní vše co pokládá za nezbytné k dokonání tr. činu, avšak k jeho dokonání přesto nedojde. V takovém případě pachatel nemá možnost splnit podmínky zániku trestnosti. Možnost splnit tyto podmínky u ukončeného pokusu má pachatel jen v těch výjimečných případech, kdy mezi jeho jednáním a způsobením zamýšleného následku zbývá jěště určitá doba, ve které je možno následku zabránit. V takových případech nestačí pouhé zdržení se dalšího jednání, nýbrž je třeba dobrovolného aktivního zásahu pachatele k odvrácení nebezpečí.

Zhodnotenie poznatkov o rozhodovaní súdov o trestných činoch proti majetku v socialistickom vlastníctve podľa tretieho oddielu druhej hlavy osobitnej časti Trestného zákona a odpovedajúcich prečinoch.

Úmyslné jednání pachatele, jímž docílí, že mu daň z příjmů obyvatelstva nebyla vůbec vyměřena nebo mu byla vyměřena v nižší částce, je dokonaným trestným činem zkrácení daně podle § 148 odst. 1 tr. zák., jestliže byla daň zkrácena ve větším rozsahu, Podání přiznání k dani z příjmů obyvatelstva obsahující nesprávné údaje, na jejichž podkladě by mělo dojít k vyměření nižší daně, než jaká by odpovídala skutečnému zdanitelnému příjmu, je - zamýšlel-li pachatel zkrátit daň ve větším rozsahu - pokusem trestného činu zkrácení daně podle § 8 odst. 1, § 148 odst. 1 tr. zák., jestliže k vyměření nižší daně nedošlo. Jednání spočívající v opatřování podkladů pro budoucí nesprávné přiznání v úmyslu zkrátit daň ve větším rozsahu, pokud neuplynula lhůta k podání přiznání anebo pokud nebylo v této lhůtě daňové přiznání podáno, je třeba považovat za přípravu trestného činu zkrácení daně podle § 7 odst. 1, § 148 odst. 1 tr. zák. za předpokladu, že jde o jednání nebezpečné pro společnost.

Jestliže pachatel pohrůžkou násilí jiného nutí, aby něco konal, opominul nebo trpěl, napadený však v důsledku svého zdravotního stavu (bezvědomí) nemůže pohrůžku vnímat, jde jen o pokus trestného činu vydírání podle § 8 odst. 1, § 235 tr. zák. a nikoli o dokonaný trestný čin vydírání podle § 235 tr. zák.