Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Zhodnocení poznatků o rozhodování soudů o trestné činnosti úplatkářství.

Trestné činy přijímání úplatku podle § 160 odst. 1 a podle § 160 odst. 2 tr. zák. jsou samostatné trestné činy. Jednočinný souběh těchto trestných činů není možný. Trestný čin přijímání úplatku podle § 160 odst. 2 tr. zák. je dokonán již tím, že pachatel úplatek žádá; je nerozhodné, zda mu byl z tohoto podnětu úplatek poskytnut nebo slíben. K tomu, že pachatel, který úplatek žádal, jej přijal, se přihlédne při výměře trestu v rámci okolností určujících stupeň nebezpečnosti činu pro společnost (§ 3 odst. 4, § 31 odst. 1 tr. zák.).

Pro posouzení, zda při naplnění znaků přečinu proti socialistickému soužití podle § 9 odst. 1 písm. a) zák. č. 150/1969 Sb. je splněn i jeho materiální znak, tj. odpovídající stupeň nebezpečnosti činu pro společnost (§ 1 odst. 2 téhož zákona), je nezbytné seznámit se také s obsahem spisu týkajícího se dřívějšího postižení nebo odsouzení, která zakládají zpětnost jako formální znak tohoto přečinu.

Okolnost, že trestným činem loupeže nevznikla poškozenému žádná majetková škoda, není rozhodujícím kritériem pro posouzení stupně nebezpečnosti činu pachatele pro společnost.

Úplné zjištění všech polehčujících a přitěžujících okolnosti, jakož i zhodnocení stupně jejich intenzity ve vztahu k ostatním okolnostem, které se týkají činu a osoby pachatele a ve svém souhrnu tvoří stupeň nebezpečnosti činu pro společnost (§ 3 odst. 4 tr. zák.), je nezbytnou podmínkou pro stanovení druhu a výměry trestu.

Pre posúdenie otázky, či konanie páchatela je trestným činom alebo nie, je v zmysle § 3 odst. 2 tr. zák. rozhodujúcim hladiskom stupeň nebezpečnosti činu, ktorý musí súd zhodnotiť s prihliadnutím k všetkým okolnostiam konkrétneho prípadu a to vo vzájomnej ich súvislosti. Ak je podaná obžaloba na vojaka v zálohe pre trestný čin, ktorého sa dopustil pred skončením pomeru zakladajúceho právomoc vojenských súdov, resp. vojenskú disciplinárnu právomoc a súd pri predbežnom prejednaní obžaloby, prípadne na základe výsledkov hlavného pojednávania dôjde k záveru, že ide i previnenie, je povinný v zmysle § 188 odst. 1 písm. c) tr. por., resp. § 222 odst. 2, 3 tr. por. vec postúpiť príslušnému ludovému súdu, alebo národnému výboru a to aj v prípade, že poklesok vyšiel najavo pred skončením pomeru zakladajúceho vojenskú disciplinárnu právomoc. Pred rozhodnutím o postúpení veci musí však súd vždy zistiť, či v mieste bydliska obvineného, alebo na jeho pracovisku je ustanovený miestny ludový súd.

Ustanovenie § 3 odst. 4 tr. zák. vyžaduje hodnotiť konkrétny stupeň nebezpečnosti činu pre spoločnosť. Takéto hodnotenie má podstatný význam. Uvedené ustanovenie treba považovať (§ 16 odst. 1 tr. zák.) za jedno z určujúcich hladísk, keď v novom zákone sa stáva zásadným určovatelom pre posúdenie trestnosti. Na rozdiel od ustanovenie § 116 tr. zák. 1950, kedy k naplneniu znakov tohto trest. činu postačovalo použitie hrozby násilia, vyžaduje nový tr. zákon k naplneniu znakov trestného činu násilia proti skupine obyvatelov a proti jednotlivcovi, (§ 197 písm. b) tr. zák.)aby došlo k vyhrožovaniu usmrtením, ublížením na zdraví alebo spôsobením škody velkého rozsahu zo strany páchatela s predom uváženým zámerom. Po zrušení rozsudku súdu prvého stupňa a vrátení veci tomuto súdu na nové prejednanie a rozhodnutie musí sa konať vždy hlavné pojednávanie znova. Nemožno preto v takom prípade nahražovať výsluch obžalovaného púhym oboznámením obsahu zápisnice o predošlom hlavnom pojednávaní.