Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Za trvání pracovního poměru u závodu nemůže dojít ke vzniku souběžného pracovního poměru u podnikového ředitelství téže organizacie, jestliže závod a podnikové ředitelství nemají samostatnou právní subjektivitu.

Základnou podmienkou použitelnosti výpovedného dôvodu podla § 46 ods. 1 písm. c) zák. práce, spočívajúceho na viacerých skutočnostiach, je pracovníkova nadbytočnosť druhou podmienkou je príčinná súvislosť medzi nadbytočnosťou pracovníka a organizačnými zmenami. /1/ Splnenie povinností vyplývajúcich organizácii z ustanovenia § 46 ods. 2 zák. práce je hmotnoprávnou podmienkou platnosti výpovede zo strany organizácie; splnenie podmienky ustanovenia § 46 ods. 2 zák. práce musí preukázať organizácia.

Ustanovenie § 46 ods. 2 zák. práce rozlišuje dve eventuality: prvú, ktorá vychádza z toho, že organizácia nemá možnosť pracovníka ďalej zamestnávať, a druhú, ktorá predpokladá, že pracovník nie je ochotný prejsť na inú, pre neho vhodnú prácu. Nemožnosť zamestnávať pracovníka znamená, že organizácia nemá pre pracovníka žiadnu prácu; ide tu teda o nemožnosť pracovníka vôbec ďalej zamestnávať.Organizácia musí totiž ponuknúť pracovníkovi akékolvek volné miesto, ktoré je v organizácii k dispozícii v dobe danie výpovede, nielen miesto zodpovedajúce pôvodnej pracovnej zmluve, prípadne kvalifikácii pracovníka, a to aj vtedy, keď toto miesto vyžaduje predchádzajúcu prípravu pracovníka; záleží len na pracovníkovi, či ponuku prijme alebo ju odmietne. Organizácia však musí ponuknúť pracovníkovi pred výpoveďou predovšetkým to volné miesto, ktoré sa vzhladom na jeho zdravotný stav, pracovné schopnosti a kvalifikáciu javí pre neho ako vhodné.

I když se pracovník nedožadoval ve lhůtě tří měsíců úpravy původního pracovního posudku, může se jí dožadovat proti jakémukoli dodatku k takovému pracovnímu posudku do tří měsíců ode dne, kdy se dověděl o obsahu dodatku (§ 60 odst. 2 zák. práce); to platí tím spíše, jestliže organizace uvedla v dodatku skutečnosti a okolnosti, které nebyly obsaženy v původním pracovním posudku.

Je-li výpovědní důvod podmiňován více skutečnostmi, nestačí k jeho uvedení v písemné výpovědi toliko uvedení zákonné skutkové podstaty je třeba jeho bližšího skutkového odůvodnění. Výpovědní důvod (§ 46 odst. 1 písm. e) zák. práce) vychází ze dvou skutečností: jednak z nesplnění předpokladů stanovených pro výkon dosavadní práce, jednak z nesplnění požadavků na tuto práci kladených. Z toho vyplývá, že náležité uvedení tohoto výpovědního důvodu v písemné výpovědi vyžaduje bližší skutkovou konkretizaci. Je-li důvodem výpovědi podle § 46 odst. 1 písm. e) zák. práce nesplnění předpokladů stanovených pro výkon dosavadní práce, konkretizuje jej mnohdy dostatečně již odkaz na právní předpis. Je-li důvodem výpovědi (§ 46 odst. 1 písm. e) zák. práce) nesplnění požadavků kladených na dosavadní práci, konkretizuje jej dostatečně jen zcela určité označení těch požadavků, které pracovník neplní a v souvislosti s tím nedosahuje očekávaných pracovních výsledků.

Zvláštní úprava nároků z neplatného rozvázání prac. poměru v ust. § 61 - 64 zák. práce vylučuje použití obecných ust. o náhradě mzdy při překážkách v práci na straně organ. podle § 130 zák. práce, pokud jde o nároky pracovníka podle § 172 zák. práce. Jestliže se pracovník domáhá vyslovení neplatnosti rozvázání prac. poměru a přiznání náhrady mzdy (§ 61 odst. 1 zák. práce) a soud shledá, že je žaloba v otázce neplatnosti rozvázání prac. poměru důvodná, rozhodne o nároku na náhradu mzdy podle stavu, který je v době vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.). Po tomto dni se řídí vztahy mezi prac. a organ. opět ust. § 35 odst. 1 zák. práce a zejména obsahem pracovní smlouvy (§ 29 zák. práce). Jestliže z obsahu žaloby vyplývá, že se pracovník domáhá vyslovení neplatnosti rozvázání pracovního poměru proto, že chce i nadále zůstat u organizace zaměstnán, pak nutno mít za to, že uplatňuje i nárok na náhradu mzdy.

Z ustanovení § 100 odst. 2 písm. a) zák. práce v souvislosti s ustanovením § 100 odst. 1 zák. práce vyplývá, že pracovníkovi, který během kalendářního roku přechází do pracovního poměru u jiné organizace na základě náboru pracovníků prováděného národními výbory, vznikne nárok na poměrnou část dovolené bez splnění podmínek vzniku nároku na dovolenou na zotavenou (§ 100 odst. 1 zák. práce) jak vůči organizaci, s níž rozvázal pracovní poměr, tak vůči organizaci, u níž vstoupil do pracovního poměru.