Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

U příslušníka dělnické třídy, který se poprvé dopustil trestného jednání a vedl řádný život pracujícího člověka s kladným postojem k lidově demokratickému zřízení, nelze mechanicky, jen z vnější formy jeho jednání, kdyby dosahovalo charakteru hrubé neslušnosti nebo výtržnosti usuzovat, že je motivované jeho zjevnou neúctou ke společnosti. Motiv nutno zjišťovat v souvislosti s třídním a osobním profilem pachatele, s jeho chováním vůči ostatním členům společnosti (na pracovišti, v místě bydliště apod.) a činem, kterého se dopustil.

Vodič motorového vozidla, ktorý vedome riadi motorové vozidlo s pokazenými brzdami, porušuje dôležitú povinnosť uloženú mu podla zákona (ods. 2 § 221 ev. § 222 tr. zák.).

Řízení motorového vozidla po požití alkoholu proti výslovnému zákazu uvedenému v § 10 odst. 3 písm. c) vyhl. č. 145/1956 Ú. l., nutno vzhledem k snížené schopnosti řízení tím vyvolané považovat za porušení důležité povinnosti uložené řidiči (zák. ve smyslu odst. 2 § 221 nebo § 222 tr. zák.) Nepřiměřeně rychlou jízdu v zatáčce, jíž se řidič dostane do protisměru, nutno považovat za porušení důležité povinnosti (zák. ve smyslu § 221, event. § 222 odst. 2 tr. zák.). Souběh trestného činu opilství podle § 187 odst. 2 tr. zák. a trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti nebrání posouzení trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti jako spáchaného porušením důležité povinnosti vyplývající z povolání pachatele, nebo uložené mu podle zákona, tedy i podle § 221 odst. 2, nebo § 222 odst. 2 tr. zák.,. Podmíněný odklad výkonu trestu zákazu řízení motorových vozidel lze u řidičů, kteří se dopustili trestného činu v souvislosti s řízením motorového vozidla, stalo-li se tak v opilosti, povoliPubl. výjimečně.

Vodičom, ktorí sa dopustili trestného činu pod vplyvom alkoholu, opätovne hrubo porušujúc dopravné predpisy najmä pokial mala autohavária smrtelné následky, treba ukladať prísne bezpodmienečné tresty odňatia slobody a zákaz riadiť motorové vozidlo na dlhšiu dobu.

Trestný čin křivé výpovědi po objektivní stránce předpokládá, aby byla uvedena nepravda o podstatných okolnostech nebo aby takové okolnosti byly úmyslně zamlčeny. Podstatné okolnosti ve smyslu § 161 odst. 1 tr. zák. jsou všechny okolnosti, které mohou mít vliv na rozhodnutí soudu, zejména na výrok o vině či trestu. Porušení předpisů o zastavení, zmírnění rychlosti jízdy apod. za situace vytvořené vjezdem na hlavní silnici, železniční přejezd, nepřehlednou zúženou zatáčku apod. je zpravidla porušením důležité povinnosti ve smyslu § 221 odst. 2 nebo 222 odst. 2 tr. zák.

Pokud soud nevzal v úvahu ustanovení § 6 odst. 3 zák. č. 71/1958 Sb., a vyslovil povinnost nahradit částku vyšší než činí trojnásobek pracovního příjmu, porušil ustanovení zákona o rozsahu náhrady škody zák. č. 71/1958 Sb. a tím i ustanovení § 244 odst. 2 tr. ř.

Pro řádné zajištění důlního provozu vedle předpisů právních, hospodářských, finančních apod., jsou dány i důležité bezpečnostní předpisy, jejich úkolem je zajistit bezpečnou práci horníků a tím přispívat k úspěšnému plnění plánovaných úkolů. Úrazy pracujících nejenom že vyřazují horníky z pracovního procesu a působí jim zdravotní a hmotnou újmu, ale narušují i plnění hospodářských úkolů. Proto význam bezpečnostních předpisů a jejich přísné uplatňování a dodržování je jednou ze základních povinností všech vedoucích pracovníků a každého horníka.

Při zkoumání a posuzování zavinění na důlních nehodách a s tím souvisících pracovních úrazech je nutno vždy vycházet z předpisů, které upravují stav, postup, odpovědnost jednotlivých pracovníků apod. a bezpečný provoz každého pracoviště.

V boji proti úrazovosti musí své místo zaujímat i soud, který musí obzvlášť pečlivě zjišťovat příčiny důlních nehod a úrazů, zkoumat, zda odpovědní činitelé dodržují nové předpisy a postihovat ty, kteří svým lajdáctvím, nedodržováním předpisů, ulehčováním si své práce způsobují a zaviňují úrazy nebo dokonce i smrt pracujících při výkonu jejich povolání.