Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Nedostatok poučenia poškodeného je síce chybou konania, ale nie chybou podstatnou, ktorá by odôvodňovala zrušenie rozsudku v odvolacom konaní podla § 258 odst. 1 písm. a) Tr. por. a vrátenie veci prokurátorovi na došetrenie podla § 260 Tr. por.

Jestliže zůstavitel v závěti určil konkrétní nemovitost ustanovenému závětnímu dědici, ale později tuto nemovitost smluvně převedl na jinou osobu, nelze při posuzování účinnosti závěti nebo její části již zpravidla mít za to, že by zůstavitel přesto chtěl, aby se ustanovený dědic nemovitosti stal dědicem určitého podílu majetku, který by bylo možno vyjádřit v penězích. Uplatňuje-li dědic v odvolání proti rozhodnutí státního notářství o potvrzení nabytí dědictví podle dohody dědiců skutečnosti, které vyžadují změnu rozhodnutí o určení obecné ceny majetku zůstavitele, výše dluhu a čisté hodnoty dědictví, pak odvolací soud rozhodnutí státního notářství o potvrzení nabytí dědictví zruší, aby státní notářství mohlo ve smyslu ustanovení § 37 odst. 2 not. ř. (tedy dříve, než je dědické řízení pravomocně skončeno) provést novým rozhodnutím potřebnou opravu pravomocného rozhodnutí vydaného podle ustanovení § 37 odst. 1 not. ř.

Pro výši vdovského důchodu po účastníku odboje je rozhodná výše důchodu, na který by měl zemřelý účastník odboje nárok v době smrti. Výše vdovského důchodu, jenž byl vdově po účastníku odboje dosud přiznán, a základ, z něhož byl tento důchod vyměřen, nemají význam pro posouzení výše vdovského důchodu se zřetelem na důchodové nároky zemřelého účastníka odboje podle úpravy obsažené v zákoně č. 161/1968 Sb.

Aj pri odstraňovaní chýb odvolania proti rozsudku (uzneseniu) súdu prvého stupňa (§ 209 O. s. p.), ktoré bránia vecnému vybaveniu odvolania, postupuje súd podla ustanovenia § 43 O. s. p. Preto vo výzve na odstránenie nedostatkov odvolania musí byť účastník poučený o následkoch za jej nesplnenie; pokial sa tak nestalo, nemožno konanie na odvolacom súde zastaviť pre nesplnenie výzvy súdu.

Domnívá-li se pracovník, že o jeho důchodových nárocích nebylo rozhodnuto správně, má možnost podat podle § 92 zák. č. 101/1964 Sb. opravný prostředek, o němž rozhoduje soud. I když však pracovník této možnosti nepoužije, může kdykoliv později (za podmínek uvedených v ustanovení § 53 odst. 1 zák. č. 101/1964 Sb.) požádat orgán sociálního zabezpečení o novou úpravu svého již přiznaného důchodu. Dojde-li orgánu sociálního zabezpečení taková žádost, je povinen o ní rozhodnout a proti tomuto rozhodnutí může pracovník podat opravný prostředek, o němž rozhoduje soud.

Z podnětu odvolání prokurátora proti výroku o náhradě škody je odvolací soud povinen podle § 254 odst. 1 tr. ř. přezkoumat zákonnost a odůvodněnost všech výroků rozsudku, proti nimž může prokurátor podat odvolání, tedy i výroku o vině a trestu. Odvolání podané prokurátorem proto, že soud prvního stupně neuložil obviněnému povinnost nahradit škodu, ačkoliv potřebné podklady pro takové rozhodnutí byly splněny, je odvoláním podaným v neprospěch obviněného. Takovým odvoláním se totiž odvolatel domáhá změny napadeného rozsudku, která by znamenala zhoršení postavení obviněného.

V řízení o výkon rozhodnutí se nemůže žádný z rodičů dovolávat započtení částečného plnění vyživovací povinnosti k nezletilému dítěti učiněného před rozhodnutím o určení rozsahu vyživovací povinnosti, ať již soud - který rozhodoval o rozsahu vyživovací povinnosti - k takovému plnění nepřihlédl z jakýchkoli důvodů, nebo je započetl jakýmkoli způsobem. Suspenzívní účinek odvolání nastává jen tehdy, bylo-li odvolání podáno k tomu oprávněnou osobou a v zákonem stanovené lhůtě.