Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Ustanovení občanského zákoníku o zrušení práva společného užívání družstevního bytu rozvedených manželů platí i tehdy, jde-li o byt z tzv. stabilizační družstevní výstavby. /1/

Pouhý převod správy domu na organizaci nečiní ještě z bytů v domě byty trvale určené pro ubytování pracovníků organizace (podnikové byty ve smyslu § 66 zák. č. 41/1964 Sb.). Trvání práva užívání bytu, které vzniklo k bytu nikoli podnikovému, nedovoluje změnu charakteru bytu v byt podnikový; takovou změnou by se totiž uživatel bytu dostal do zcela nové právní situace, kterou nepředpokládal, když uzavíral dohodu o odevzdání a převzetí bytu (§ 155 odst. 1 o. z.). Vzhledem k tomu, že stěhovací náklady nejsou v době rozhodování soudu o zrušení práva užívání bytu zpravidla známy a ustanovení § 184 písm. a) o. z. nepočítá s možností částečné náhrady stěhovacích nákladů, vysloví soud - jsou-li splněny podmínky § 184 písm. a) o. z. - jen obecně povinnost organizace k náhradě stěhovacích nákladů.

Splatnost nedoplatku úplaty za ústřední či dálkové vytápění a za dodávku teplé vody (§ 12 odst. 2 vyhl. č. 197/1957 Ú. l.) nenastává, jestliže vyúčtování úplaty nebylo provedeno řádným způsobem odpovídajícím § 11 odst. 1, 2 vyhl. č. 197/1957 Ú. l.

Nezbytným předpokladem úvahy soudu o tom, zda účastníky uzavřený smír o spoluužívání bytu nebo jeho části neodporuje právním předpisům či zájmu společnosti, je objasnění otázky, o jaké spoluužívání bytu nebo jeho části jde z hlediska hmotného práva.

Náhrada mzdy za podmíněně nutné přestávky v práci obsluhy topného zařízení je součástí nutných nákladů ve smyslu § 3 vyhl. č. 197/1957 Ú. l.

Vážnost důvodů jen občasného využívání bytu nebo neužívání bytu ve smyslu § 184 písm. d) o. z. musí být posuzována především z objektivního hlediska.

Po zrušení práva společného užívání bytu manžely podle § 177 o. z. náleží osobní právo užívání bytu podle § 152 a násl. o. z. jen tomu z rozvedených manželů, který byl určen za dalšího uživatele bytu jeho osobní právo užívání bytu je ovšem dočasně omezeno právem druhého z rozvedených manželů, který je oprávněn užívat byt po určitou dobu podle § 186 odst. 3 o. z. Poněvadž rozvedený manžel, který nebyl určen za dalšího uživatele bytu, nemá ani se zřetelem na § 186 odst. 3 o. z. osobní právo užívání bytu, ale toliko právo na bydlení v bytě po určitou dobu, nevzniká v žádném případě - a to ani dočasně - právo společného užívání bytu podle § 172 o. z. Jestliže by se za tohoto stavu neshodli rozvedení manželé na rozsahu a způsobu faktického užívání bytu, mohlo by být rozhodnuto soudem k návrhu jednoho z nich podle § 174 o. z. jen s použitím § 496 o. z.