Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

I když úhrada za užívání družstevního bytu stavebního bytového družstva byla stanovena s přihlédnutím k existenci, výši a úhradám splátek podle úvěrových podmínek dlouhodobého investičního úvěru, jenž byl bankou družstva poskytnut na bytovou výstavbu, nemění to ničeho na povaze této úhrady za užívání družstevního bytu, jejíž placení je uživatelům družstevního bytu uloženo stanovami stavebního bytového družstva. Nemůže se proto ten, kdo družstevní byt užíval a úhradu za jeho užívání platil, domáhat po skončení užívání bytu vůči stavebnímu bytovému družstvu ani vůči novému uživateli téhož družstevního bytu vrácení částek, které v rámci úhrady za užívání bytu připadaly na hrazení splátek dlouhodobého investičního úvěru.

Odepření soudní ochrany práva osobního užívání bytu proti třetím osobám, které užívají byt spolu s uživatelem bytu na základě jeho souhlasu, a odkázání uživatele bytu na místní národní výbor, neodpovídá zákonu v takovém případě nejsou totiž dány podmínky pro vydání příkazu místního národního výboru k vystěhování z bytu ve smyslu ustanovení § 157 o. z., § 41 zák. č. 41/1964 Sb.

Pro vznik práva společného užívání bytu manžely je rozhodný okamžik vzniku práva užívat byt, nikoli okamžik vzniku práva na přidělení družstevního bytu. Jestliže vzniklo (uzavřením dohody o odevzdání a převzetí bytu) právo užívání družstevního bytu za trvání manželství po 31. 3. 1964, vzniklo spolu s právem společného užívání družstevního bytu manžely i jejich společné členství v družstvu; není rozhodné, že do 31. 3. 1964 nabyl právo na přidělení družstevního bytu jen jeden z manželů. /1/

Přidělení náhradního bytu či poskytnutí náhradního ubytování přichází v úvahu zásadně jen za předpokladu dřívější existence právního důvodu užívání bytu. /1/

Dnem 1. 4. 1964 vzniklo manželům, z nichž jen jeden nabyl před tímto dnem právo užívat družstevní byt, toliko právo společného užívání družstevního bytu, nikoli i společné členství v družstvu.

Písemná dohoda o zániku práva užívání bytu podle § 183 o. z. může být platně uzavřena i ve formě soudního smíru, a to také v řízení o návrhu na zrušení práva užívat byt podle § 184 o. z. může obsahovat jen ujednání účastníků právního vztahu osobního užívání bytu o zániku práva užívání bytu, nikoli ujednání o povinnosti k vystěhování a o vázání jejího splnění na přidělení náhradního bytu. Jestliže však účastníci řízení o návrhu na zrušení práva užívat byt podle § 184 o. z. uzavřeli smír, jímž má být nahrazeno rozhodnutí soudu o zrušení právě užívat byt, je úkolem soudu, aby mj. v míře přiměřené povaze a účelu rozhodování soudu o schválení smíru účastníků řízení zkoumal, který zákonem předpokládaný důvod odůvodňuje zrušení práva dosavadního uživatele bytu užívat byt, a aby výsledek tohoto zkoumání promítl do svého úsudku o tom, zda zákon dovoluje schválení takového smíru účastníků řízení, v němž je vyklizení bytu dosavadním uživatelem bytu vázáno na přidělení náhradního bytu.

Byty ministerstva vnitra uvedené v ustanovení § 69 odst. 1 č. 2 zák. č. 41/1964 Sb. nejsou byty trvale určenými pro ubytování pracovníků organizace.