Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Řidič vozidla, který má přednost v jízdě, není povinen měnit směr nebo rychlost jízdy, jestliže nic nenasvědčuje tomu, že by hrozil střet s vozidlem, jehož řidič je povinen dát mu přednost v jízdě. Tuto povinnost zabránit tak střetu vozidel má jen tehdy, když včas a na dostatečnou vzdálenost zjistí, že řidič vozidla, který mu má dát přednost v jízdě, svou povinnost nesplnil, popř. si počínal tak, že je zřejmé, že ji nesplní. Jestliže řidič reaguje nesprávně na nebezpečnou situaci, kterou vyvolal jiný účastník silničního provozu porušením jeho pravidel, takže nezabránil dopravní nehodě, ačkoliv při správné reakci bylo ještě možné nehodě předejít, lze jej činit za nehodu odpovědným jen tehdy, jestliže mu za volbu nesprávného řešení situace lze přičítat zavinění. I když nehodu spoluzavinil nesprávnou reakcí na vzniklou situaci, nelze zpravidla posuzovat jeho jednání jako porušení důležité povinnosti ve smyslu § 223 odst. 2, resp. § 224 odst. 2 tr. zák.

Podla § 20 ods. 9 vyhl. č. 100/1975 Zb. vodič stojaceho vozidla smie otvoriť dvere len vtedy, ak tým nie je ohrozená bezpečnosť cestnej premávky. Preto vodič, ktorý otvorí dvere bez toho, aby sa presvedčil, či ho neobchádza žiadne iné vozidlo, prípadne iný účastník cestnej premávky a spôsobí tým dopravnú nehodu, je za túto nehodu zodpovedný. Skutočnosť, že poškodený účastník cestnej premávky nedodržal pri obchádzaní dostatočný bočný odstup a tým nehodu spoluzavinil, iba znižuje mieru viny vodiča stojaceho vozidla.

Podla § 42 ods. 6 a 7 vyhl. č. 100/1975 Zb. smie chodec mimo vyznačených prechodov prechádzať vozovku len kolmo na smer cestnej premávky a iba s ohladom na vzdialenosť a rýchlosť jazdy prichádzajúcich vozidiel tak, aby vodičov týchto vozidiel nedonútil zmeniť smer alebo rýchlosť jazdy. Od vodiča motorového vozidla idúceho dovolenou rýchlosťou, ktorá je primeraná aj vzhladom na poveternostné podmienky, stav vozovky atď., nemožno žiadať, aby predvídal, že dospelí chodci nachádzajúci sa v blízkosti vozovky môžu neočakávane vstúpiť do vozovky a aby preto obmedzil rýchlosť svojho vozidla tak, aby mohol včas zastaviť aj pri vyskytnutí sa nepredvídanej situácie spôsobenej tým, že chodec hrubo poruší pravidlá cestnej premávky.

Meze možností, v nichž je organizace silničního hospodářství s to odstranit závady ve sjízdnosti silnice nebo na ně předepsaným způsobem upozornit (§ 9 odst. 2 zákona č. 135/1961 Sb.), je nutno chápat objektivně, posuzovat tedy všechny možnosti, jichž tu mohlo být využito, a vyloučit lze jen ty způsoby zjištění a odstranění závad nebo upozornění na ně, které by se ukázaly objektivně (nikoli subjektivně z hlediska konkrétní organizace silničního hospodářství) nemožnými. /1/ 1) Srov. i sborník III Nejvyššího soudu ČSSR "Nejvyšší soud o občanském soudním řízení v některých věcech pracovněprávních, občanskoprávních a rodinněprávních", SEVT, Praha 1980, str. 355.

Ak československé orgány prevezmú od orgánov cudzieho štátu trestné stíhanie československého občana pre trestný čin spáchaný v cudzine, posudzuje sa trestnosť tohto činu podla československého zákona (§ 18 Tr. zák.). Ak však zavinenie obvineného spočíva v porušení pravidiel cestnej premávky, nemožno na vec aplikovať pravidlá cestnej premávky platné na území ČSSR, ale treba aplikovať pravidlá cestnej premávky platné na území toho štátu, kde bol spáchaný trestný čin. Ak vypovedá pred súdom ako svedok osoba, ktorá neovláda český alebo slovenský jazyk, musí súd pribrať tlmočníka aj vtedy, keď predseda senátu ovláda jazyk, v ktorom svedok vypovedá.

Opravář automobilové opravny je trestně odpovědný za vzniklý následek, jestliže vadně provedl opravu brzdového válce na motorovém vozidle a v důsledku toho došlo při jízdě k selhání brzd a k dopravní nehodě, která měla za následek těžkou újmu na zdraví jiné osoby. Skutečnost, že nehodu spoluzavinili též mistr opravny, který neprovedl kontrolu opravy zkušební jízdou, a majitel vozidla, který po odvzdušnění brzdového systému neprovedl dostatečnou zkoušku účinnosti brzd, při níž by vadnou funkci brzd musel zjisti, nemůže opraváře exkulpovat, ale může mít význam jen při výměře trestu.

Namítá-li železnice při mezinárodní přepravě zboží po železnicích, že k poškození zboží došlo ještě před jeho naložením do vagónu, musí ve smyslu ustanovení § 2 bod 4 a 5 a § 7 článku 22 Dohody o přepravě zboží po železnicích v přímém mezinárodním styku (SMGS /1/) především prokázat nakládku nebo vykládku prováděnou prostředky odesílatele nebo příjemce, případně přepravu zboží na otevřených vozech, s tím, že přepravované zboží smělo takto být přepravováno. Dále musí prokázat existenci konkrétní skutečnosti při nakládce, vykládce či přepravě na otevřených vozech, z níž by bylo možné vyvodit, že poškození přepravovaného zboží mohlo při ní podle okolností případu vzniknout. Nepodaří-li se takovou skutečnost prokázat, popřípadě podaří-li se tomu, kdo uplatňuje nárok z poškození zboží při přepravě, vyvrátit domněnku existence příčinné souvislosti s tím, že prokáže opak, potom železnice odpovídá za škodu vzniklou poškozením přepravovaného zboží.