Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Škoda způsobená motorickou silou (tahem) traktoru při vyprošťování kombajnu zapadlého na poli je vyvolána zvláštní povahou provozu motorového vozidla ve smyslu § 427 obč. zák.

Jednání řidiče osobního motorového vozidla, který projížděl obcí nedovolenou a nepřiměřenou rychlostí, nesledoval dostatečně pozorně situaci v provozu na pozemní komunikaci, nezastavil vozidlo před přechodem pro chodce a neumožnil bezpečné přejití pozemní komunikace chodcům, kteří ji přecházeli po přechodu pro chodce, za situace, kdy jiný řidič jedoucí v témže směru jízdy v jiném jízdním pruhu na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy zastavil své vozidlo před přechodem pro chodce, aby dal přednost přecházejícím chodcům, naplňuje ve svém souhrnu hrubé porušení zákonů o bezpečnosti dopravy podle § 143 odst. 3 tr. zákoníku.

Dát přednost v jízdě ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 vyhlášky č. 99/1989 Sb. neznamená povinnost řidiče počínat si tak, aby žádným způsobem neomezil směr nebo rychlost jízdy řidiče, který má přednost v jízdě. Řidič poruší takovou povinnost jen tehdy, jestliže vytvoří dopravní situaci, kdy řidič, který má přednost v jízdě, musí, aby se vyhnul střetu s jeho vozidlem, učinit takový zásah do řízení, který lze charakterizovat jako náhlou změnu směru nebo rychlosti jízdy. Tím není např. mírné přibrzdění nebo plynulé přejetí do jiného jízdního pruhu za okolností, kdy k těmto manévrům má řidič dostatek času a není jim na překážku stav vozovky nebo dopravní situace.

Ustanovení § 63 vyhlášky č. 132/1964 Sb. (železničního přepravního řádu) bylo až do 1.1.1995 za platnosti obchodního zákoníku (zákona č. 513/1991 Sb.) vzhledem k ustanovením § 622 a § 773 obch. zák. nepoužitelné.Na dopravci bylo, aby vzhledem k ustanovení § 622 obch. zák. prokazoval, že škoda na zásilce byla způsobena vadou nebu přirozenou povahou obsahu zásilky, včetně obvyklého úbytku, a že proto za tuto škodu neodpovídá.

Na křižovatce silnic, na které není dopravními značkami označeno, která ze silnic je hlavní a která vedlejší, musí dát řidič přijíždějící na křižovatku přednost vozidlům přijíždějícím zprava ( § 20 odst. 2 vyhlášky č. 99/1989 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Na tom nemůže nic změnit skutečnost, že křižovatka není označena proto, že původní dopravní označení bylo protiprávně odstraněno a že v místě je zvyklost považovat komunikaci, po níž řidič přijíždí, za hlavní.

Výjimka z povinnosti dodržovat pravidla silničního provozu podle § 35 odst. 1 vyhlášky č. 99/1989 Sb. ve znění vyhl. č. 24/1990 Sb. je podmíněna současným použitím zvukového i světelného znamení a tím, že tato opatření musí předcházet uskutečnění jízdního manévru.I při této tzv. přednostní jízdě musí řidič dbát potřebné opatrnosti. To se mimo jiné projevuje v tom, že sleduje, zda řidiči ostatních vozidel jeho výstražná znamení postřehli a zda tedy může spoléhat na to, že se zachovají v souladu s ustanovením § 35 odst. 3 vyhlášky.Zanedbání uvedených podmínek může být porušením důležité povinnosti uložené řidiči podle zákona ve smyslu § 223 tr.zák. Okolnost, zda řidič při této tzv. přednostní jízdě

V případě nezjištění osoby, jež je odpovědná za škodu způsobenou provozem motorového vozidla, pojišťovna nevstupuje namísto neznámého škůdce do odpovědnostního vztahu mezi poškozeným a neznámým škůdcem. Je tu vyhláškami o zákonném pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla založeno specifické právo poškozeného vůči pojišťovně na výplatu plnění ze zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla, jakého by se poškozenému dostalo, kdyby byl škůdce znám toto oprávnění poškozeného nemá povahu práva na náhradu škody. Osoba odpovědná za škodu způsobenou provozem motorového vozidla není zjištěna, jestliže není známo, které vozidlo škodu způsobilo (nikoli tedy je-li skutkově sporné, kdo toto vozidlo řídil).