Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

K některým dalším otázkám používání ustavení § 18 not. ř. v praxi státních notářství

Jestliže lze věcné břemeno zřídit smlouvou (§ 135c odst. 1, 2 o. z.), lze je zřídit také soudním smírem, a to i kdyby je soud nebyl oprávněn zřídit rozhodnutím ve věci samé. Smír může svým obsahem překročit rámec předmětu řízení; vždy však z něho musí být patrno, jak byly vypořádány nároky, které byly předmětem řízení.

K některým ustanovením zákona o soudních poplatcích a vyhlášky, kterou se tento zákon provádí.

K některým otázkám osobního užívání družstevních bytů

K otázke poplatkovej povinnosti odporcu pri schválení zmieru (§ 99 O. s. p.) v konaní, v ktorom bal navrhovatel oslobodený od súdnych poplatkov

Jestliže byla povolena obnova řízení, jež skončilo smírem schváleným usnesením soudu, musí soud nejprve s přihlédnutím ke všemu, co vyšlo najevo jak při původním řízení, tak při projednání obnovy, rozhodnout o tom, zda smír schvaluje a podle toho postupovat v dalším řízení.

Usnesení, jímž soud podle ustanovení § 99 odst. 2 o. s. ř. schválil smír uzavřený mezi účastníky v řízení podle části třetí, popřípadě podle části čtvrté občanského soudního řádu. /1/ k vypořádání nároků ve věci uplatněných, je rozhodnutím, které má účinky pravomocného rozsudku, jímž bylo ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 116/1966 Sb. zcela, popřípadě zčásti vyhověno navrhovatelovu návrhu. Soud proto podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 116/1966 Sb. uloží odpůrci navrhovatele osvobozeného od soudních poplatků (§ 11 odst. 2 zákona č. 116/1966 Sb. a § 138 o. s. ř.), aby zaplatil odpovídající část soudního poplatku, pokud není také osvobozen od soudních poplatků. Tato povinnost nemůže být předmětem smíru.