Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Jestliže při vzniku určitého následku trestného činu spolupůsobilo více různých příčin, lze učinit závěr, že pachatel svým jednáním nenaplnil zákonný znak spočívající v porušení důležité povinnosti uložené pachateli zákonem nebo vyplývající z jiných skutečností (např. ve smyslu § 148 odst. 1 tr. zákoníku), až po pečlivém vyhodnocení všech konkrétních okolností skutku a významu a důležitosti každé příčiny pro vzniklý následek v souladu s principem gradace příčinné souvislosti (srov. rozhodnutí č. 32/2016 Sb. rozh. tr.). Okolnost, že jednou z příčin dopravní nehody, ke které došlo při střetu dvou vozidel, bylo i překročení povolené rychlosti řidičem vozidla, v němž cestoval spolujezdec, který tím utrpěl zranění, ale neměl žádné spoluzavinění na vzniku dopravní nehody, nevylučuje závěr, že druhý řidič, který způsobil kolizi vozidel proto, že nesplnil povinnost řidiče odbočujícího vlevo vyplývající z ustanovení § 21 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, porušil důležitou povinnost uloženou mu podle zákona.

Za podmínek ustanovení § 7 a násl. zákona č. 82/1998 Sb. stát zásadně odpovídá i za škodu představovanou náklady, které obviněný vynaložil v souvislosti s podáním návrhu na peněžitou záruku (§ 73a tr. ř.), zajištěním finančních prostředků na peněžitou záruku a složením peněžité záruky, lze-li vynaložené náklady považovat za adekvátní.

I. Důvodem pro přibrání jako znalce osoby v seznamu soudních znalců nezapsané (§ 24 odst. l zákona č. 36/1937 Sb., ve znění zákonů jej měnících a doplňujících) nemůže být sama o sobě okolnost, že je s případem seznámena a podávala již v této věci odborné vyjádření. Okolnost, že přibraný znalec již před podáním znaleckého posudku vyslovil na věc určitý názor, může být důvodem pochybnosti o jeho nepodjatosti.

II. K otázce tzv. přerušení příčinné souvislosti v případě, kdy poškozený, který je léčen v nemocnici na následky útoku obviněného, zemřel a je podezření, že ke smrti došlo v důsledku opožděného lékařského zákroku.

III. Spolupachatelé trestného činu ublížení na zdraví odpovídají za celý následek společného jednání bez ohledu na okolnost, jaké konkrétní dílčí zranění bylo způsobeno konkrétním dílčím útokem toho kterého pachatele, a také bez ohledu na okolnost, že byl rozdíl v intenzitě jednání jednotlivých spolupachatelů.

IV. K rozhodování soudu v adhezním řízení, ve kterém je uplatněn nárok na náhradu nákladů spojených s pohřbem.

Návěstidlo na železniční trati je zabezpečovacím (signalizačním) zařízením sloužícím k zajištění bezpečné a plynulé vlakové dopravy. Proto je třeba toto zařízení považovat za zařízení pro hromadnou veřejnou dopravu ve smyslu § 182 odst.l písm.a)tr.zák.Jestliže pachatel činem uvedeným v § 182 odst.l písm.a) tr.zák. vyřadí takové návěstidlo z provozu, naplní znaky kvalifikované skutkové podstaty § 182 odst.2 písm.a)tr.zák.,i když nedojde k poruše v provozu vlaků. Podmínkou je totiž vyvolání poruchy obecně prospěšného zařízení,nikoli též poruchy hromadné veřejné dopravy,kterou toto zařízení zabezpečuje.

K posuzování příčinné souvislosti mezi jednáním pachatele, který se pokusil znásilnit starší ženu, a smrtí poškozené, k níž došlo v důsledku srdečního infarktu vyvolaného jednáním pachatele.

Smrt poškozeného (§ 224 tr. zák.) je v příčinné souvislosti s jednáním pachatele i tehdy, jestliže nastala v důsledku selhání krevního oběhu, ke kterému došlo zčásti následkem úrazu zaviněného pachatelem, zčásti na podkladě povšechného kornatění tepen u staršího člověka. Trestní odpovědnost pachatele za tento následek závisí na tom, zda následek i příčinný průběh k němu vedoucí jsou kryty pachatelovým zaviněním či nikoliv.

Zavinění musí zahrnovat všechny znaky charakterizující objektivní stránku trestného činu, tedy i příčinný vztah mezi jednáním pachatele a následkem trestného činu. Při nedbalosti je třeba, aby si pachatel alespoň měl a mohl představit, že se takto příčinný vztah může rozvinout. Pro pachatele nepředvídatelný příčinný průběh není tedy v zavinění obsažen a pachatel neodpovídá za následek, který takto vzejde.