Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Při právním posouzení pokusu trestného činu krádeže podle § 8 odst.1 tr.zák.,§ 247 tr.zák.z hlediska znaků charakterizovaných výší škody,je nutno vycházet z představy pachatele o předmětu útoku a jeho záměru. Otázka, zda zamýšlenou škodu mohl pachatel takového činu vzhledem k jeho okolnostem skutečně způsobit,kdyby se mu podařilo čin dokonat, je významným hlediskem pro hodnocení materiální podmínky uvedené v § 88 tr.zák.pro použití kvalifikované skutkové podstaty odpovídající záměru pachatele.

Znak opätovného spáchania trestného činu podla § 179 odst. 2 písm. b) Tr. zák. nie je daný, ak ide len o jeden pokračovací trestný čin. Pokus trestného činu všeobecného ohrozenia podla § 179 Tr. zák. je možný, a to napr. ak páchatel použije na jeho spáchanie nespôsobilý prostriedok. Pokus trestného činu s použitím nespôsobilého prostriedku je trestný, ak jeho nebezpečnosť pre spoločnosť je vyššia než nepatrná, resp. malá (§ 3 odst. 2, § 75 Tr. zák.). V rámci okolností, pre ktoré nedošlo k dokonaniu trestného činu, treba najmä zhodnotiť, či neúspech trestnej činnosti bol spôsobený prevažne náhodnými okolnosťami alebo tým, že páchatel nebol schopný zvoliť spôsobilé prostriedky.

V případě pachatele, který napadl poškozenou opakovanými údery kladivem do hlavy v úmyslu ji usmrtit a pak v domnění, že poškozená již nežije, se rozhodl zbavit se jejího těla a vhodil je do vody, kde se poškozená utopila, nejde o tzv. dolus generalis, takže jeho jednání nelze posoudit jako dokonaný trestný čin vraždy podle § 219 tr. zák. ale jen jako pokus vraždy podle § 8 odst. 1, § 219 tr. zák. ve vícečinném souběhu s trestným činem ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 224 odst. 1 tr.zák.

Ze zhodnocení poznatků o soudní praxi při rozhodování o trestných činech proti majetku v socialistickém vlastnictví podle třetího oddílu druhé hlavy zvláštní části trestního zálona a o odpovídajících přečinech.

Také v případě tzv. ukončeného pokusu lze dobrovolně upustit od dokonání činu a splnit podmínky zániku trestnosti, (§ 8 odst. 3 písm. a) tr. zák.) jestliže mezi jednáním pachatele a způsobením zamyšleného následku zbývá ještě určitá doba, ve které je možno následku zabránit. V takovém případě však nestačí pouhé zdržení se dalšího jednání, ale je třeba i dobrovolného aktivního zásahu pachatele k odvrácení nebezpečí. Míru aktivity pachatele v takovém případě nelze stanovit obecně. Je třeba posuzovat individuelně se zřetelem na okolnosti a poměry pachatele, zda pachatel učinil vše potřebné, aby zabránil následku, a zda to, co učinil, za daných okolností postačovalo k zabránění následku a bylo v příčinné souvislosti s odvrácením nebezpečí, které hrozilo zájmu chráněnému tr. zákonem. Rozhodnutí pachatele upustit od dokonání tr. činu musí trvat až do konečného odvrácení nebezpečí vzniku následku. Zániku trestnosti nebrání okolnost, že následek byl odvrácen za přispění a pomoci jiných osob.

K naplnění znaků pokusu trestného činu obecného ohrožení podle § 8 odst. 1, § 179 odst. 1, 3 písm. a) tr. zák. postačí, za předpokladu, že základní skutková podstata je naplněna vydáním cizího majetku v nebezpečí škody velkého rozsahu, aby úmysl pachatele obecně nebezpečného jednání směřoval k usmrcení i jen jedné osoby. Toto ustanovení je pak speciální ve vztahu k ustanovení o pokusu trestného činu vraždy podle § 8 odst. 1, § 219 tr. zák., takže jednočinný souběh s tímto trestným činem je vyloučen.

K rozlišeniu prípravy a pokusu trestného činu vraždy podla § 7 odst. 1, § 8 odst. 1, § 219 Tr. zák.