Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Jestliže pachatel jednal v úmyslu odcizením si přisvojit cizí motorové vozidlo jako celek, a nikoliv se záměrem zmocnit se jen některých jeho částí či cizích věcí nacházejících se v něm, není rozhodné, že poté si z takto odcizeného vozidla ponechal jen některou jeho část (např. korbu nákladního automobilu) nebo nějakou věc, která byla v odcizeném vozidle (např. autorádio), a pak už ztratil zájem o odcizené vozidlo a odstavil ho (viz přiměřeně rozhodnutí pod č. 17/1974 a č. 42/2001 Sb. rozh. tr.). Takové jednání je možno posoudit jako trestný čin krádeže podle § 205 tr. zákoníku, přičemž výši škody představuje hodnota motorového vozidla stanovená podle hledisek obsažených v ustanovení § 137 tr. zákoníku. Pokud se však pachatel zmocnil cizího motorového vozidla jen za účelem jeho dočasného užívání, a dopustil se tím trestného činu neoprávněného užívání cizí věci podle § 207 tr. zákoníku, a teprve poté z něj odcizil nějakou jeho část či cizí věc nacházející se v něm, spáchal trestný čin krádeže podle § 205 tr. zákoníku pouze ve vztahu k této části vozidla či věci, které si skutečně přisvojil, přičemž výše způsobené škody vychází jen z hodnoty odcizené části motorového vozidla či věci.

Jestliže pachatel v rozporu se zněním tzv. leasingové smlouvy po ukončení smluvního vztahu předmět leasingu nevrátí leasingové společnosti, i když mu zanikl právní důvod jejího dalšího užívání, ale naopak i nadále jej neoprávněně užívá způsobem nasvědčujícím tomu, že hodlá oprávněnou osobu na delší dobu vyloučit z dispozice s předmětem leasingu (např. pachatel vůbec nereaguje na opětovné výzvy k vydání předmětu leasingu, který dlouhodobě neoprávněně používá jako vlastní věc), může být takové jednání posouzeno jako trestný čin zpronevěry podle § 248 tr. zák.

Úmysl pachatele trestného činu neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 odst. 1, alinei druhé, tr. zák. se musí vztahovat i na způsobení škody nikoli malé, neboť jde o formální znak základní skutkové podstaty tohoto trestného činu. O tuto formu zavinění zpravidla nepůjde, pokud škoda při neoprávněném užívání cizího motorového vozidla byla způsobena dopravní nehodou.

Konanie páchatela, ktorý sa násilím alebo hrozbou bezprostredného násilia proti inému zmocní cudzieho motorového vozidla s úmyslom prechodne ho používať, možno posúdiť len ako trestný čin lúpeže podla § 234 odst. 1 Tr. zák. a nie aj ako trestný čin neoprávneného používania cudzieho motorového vozidla podla § 209a Tr. zák. Jednočinný súbeh týchto trestných činov je vylúčený.

I. Povinnost předvídat možnost způsobení poruchy nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem ( § 5 písm. b/ tr. zák.) při výkonu některých povolání vyplývá nejen z bezpečnostních předpisů publikovaných ve Sbírce zákonů, ale i z technických norem.

II. Pokud jde o obsah technické normy, neplatí zásada iura novit curia; obsah technické normy je třeba v trestním řízení dokazovat.

III. K materiální podmínce trestného činu neoprávněného užívání cizího motorového vozidla podle § 209a odst. 1 tr. zák.

Kdo se veze v motorovém vozidle, ač ví, že pochází z trestného činu uvedeného v § 209a odst. 1 tr. zák., dopouští se trestného činu neoprávněného užívání cizího motorového vozidla podle § 209a odst. 2 tr. zák. i tehdy, když po část jízdy motorové vozidlo řídí sám.

Zhodnocení poznatků z rozhodování soudů o trestných činech spáchaných v silniční dopravě.