Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Jsou-li opatřeny po seznámení obviněného s výsledky vyšetřování podle § 166 odst. 1 tr.ř. nové důkazy, je nutno s výsledky tohoto doplnění obviněného seznámit postupem podle § 166 tr.ř. Jde přitom o úkon, který je vykonáván vůči obviněnému, takže nestačí, když o nově opatřených důkazech je informován jen obhájce obviněného.Prohlášení obviněného, že si nepřeje být seznámen s dalšími důkazy, které mají být teprve opatřeny, nezbavuje vyšetřovatele povinnosti po doplnění vyšetřování vyrozumět obviněného podle § 166 odst. 3 tr.ř. o seznámení s jeho výsledky.

Trestný poriadok pozná inštitút oboznámenia sa s výsledkami vyšetrovania len vo vzťahu k obvinenému - § 166 ods. 1 Tr.por. Obhajca sa má k tomuto úkonu podla § 166 ods. 2 Tr.por. len prizvať. Preštudovanie spisu obhajcom bez prítomnosti obvineného možno považovať len za nahliadnutie do spisu v zmysle § 65 Tr.por.

I. Pokud byly ohledně skutků, pro které byla podána obžaloba, prováděny úkony tvořící jinak obsah přípravného řízení, aniž bylo zahájeno trestní stíhání podle § 160 odst. 1 tr. ř., jde o podstatnou vadu řízení, jež předcházelo podání obžaloby. Výsledky řízení, které je touto vadou zatíženo, jsou nepoužitelné v řízení před soudem a jako důkazy podle páté hlavy trestního řádu. Uvedenou vadu není možno napravit v řízení před soudem a její odstranění vyžaduje, aby věc byla vrácena prokurátorovi k došetření podle § 188 odst. 1 písm. f) tr. ř. II. Ustanovení společného obhájce dvěma spoluobviněným, z nichž jeden usvědčuje druhého, který vinu popírá, je porušením ustanovení § 38 odst. 2 tr. ř. III. Při seznámení s výsledky vyšetřování podle § 166 tr. ř. je vyšetřovatel povinen předložit obviněnému k prostudování celý spis. Jestliže za této situace obviněný není seznámen se všemi důkazy obsaženými ve spisu, jde o vadu řízení, která po podání obžaloby může podle okolností odůvodnit postup podle § 188 odst. 1 písm. f) tr. ř.

Soud druhého stupně nemůže při rozhodování o stížnosti proti usnesení podle § 188 odst. 1 písm. f) tr. ř. odstraňovat vady přípravného řízení, které byly důvodem k vrácení věci prokurátorovi k došetření.

Koná-li se společné řízení o trestném činu pachatele, o němž by se jinak mělo konat vyhledávání, a o přečinu mladistvého, o kterém by se jinak mělo konat objasňování, je třeba konat vyšetřování, protože u mladistvého nelze konat přípravné řízení ve formě vyhledávání.

Z ustanovenia § 191 odst. 2 Tr. por. vyplýva, že s právoplatným rozhodnutím súdu o vrátení veci prokurátorovi na došetrenie sa spája účinok, že sa vec vracia do štádia prípravného konania. To znamená, že orgány prípravného konania musia dodržiavať všetky predpisy, ktoré upravujú postup v tomto štádiu konania, vrátane ustanovení o zoznámení obvineného s výsledkami vyšetrovania (§ 166 Tr. por.), resp. o upozornení obvineného na možnosť preštudovať spisy po skončení vyhladávania (§ 169 písm. b/ Tr. por.) po došetrení veci. Ak bola podaná obžaloba voči viacerým obvineným a nariadené došetrenie sa týkalo len niektorých z nich, vyšetrovatel je povinný zoznámiť s výsledkami došetrenia, resp. vyhladávací orgán upozorniť na možnosť preštudovať spisy iba tých obvinených, ktorých sa týkali výsledky došetrenia.

Ze slov už v přípravném řízení v ustanovení § 36 tr. ř. vyplýva, že nutnost, aby obviněný měl v případech uvedených v § 36 odst. 1 až 3 tr. ř.obhájce, začíná už usnesením obvinění (§ 165 odst. 1 tr. ř.). Orgány činné v přípravném řízení jsou proto povinny zařídit zvolení, popř. ustanovení obhájce s největším urychlením a k vyšetřovacím úkonů, přistoupit až poté, co obhájce byl zvolen nebo ustanoven. Je-li třeba některé vyšetřovací úkony provést neodkladně, je vyšetřovatel, popř. prokurátor povinen zařídit okamžitě ustanovení obhájce obviněnému, jehož zmocnění bude omezeno na dobu provedení neodkladných vyšetřovacích úkonů, aby obviněný nezůstal po urtčitou část řízení bez obhajoby obhájcem.