Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

K zjišťování skutečnosti významné pro rozhodnutí v trestním řízení ( 2 odst. 5 tr. ř.) záležící v tom, zda je v evidenci obyvatel nebo v evidenci vězňů vedena určitá osoba, nelze použít jako důkaz před soudem úřední záznam orgánu činného v trestním řízení o dotazu učiněném u orgánu, který vede takovou evidenci. Takovou skutečnost je třeba zjišťovat přímo ze zprávy orgánu evidence.

Zákonné podmínky pro vrácení věci státnímu zástupci k došetření podle 188 odst. 1 písm. e) tr. ř. splňuje požadavek soudu na opatření důkazů rozhodných pro posouzení, zda jsou naplněny některé ze znaků skutkové podstaty žalovaného trestného činu (a to i znaků tzv. kvalifikované skutkové podstaty), neboť jde o objasnění základních skutečností pro rozhodnutí.Stejnou povahu má i opatření trestního spisu, nezbytného pro posouzení otázky, zda se obviněný žalované trestné činnosti dopustil jako zvlášť nebezpečný recidivista.

I. Jestliže se jeden ze znalců psychiatrů, kteří zpracovali posudek o duševním stavu obviněného v době činu, podstatně odchýlí při svém výslechu v hlavním líčení od závěrů společně písemně vypracovaného posudku, je nutno k jeho novým závěrům vyslechnout i druhého znalce ( 108 odst. 2 tr. ř.).

Oznámení o trestném činu podle § 158 odst.l tr.ř. není důkazem v trestním řízení a orgány činné v tomto řízení z něj tedy nemohou vycházet při zjišťování skutečného stavu věci. Pokud je oznamovatel po zahájení trestního stíhání vyslýchán jako svědek, musí být proto vyslechnut i k těm skutečnostem, které uváděl již v oznámení o trestném činu, jinak je dokazování neúplné.

K problematice předmětu dokazování a rozsahu dokazování v přípravném řízení. 

Zásadu in dubio pro reo nemůže prokurátor aplikovat tak, že v přípravném řízení neprovede část důkazů významných pro zjištění skutečností rozhodných z hlediska zákonných znaků trestného činu a že skutečnosti, k jejichž objasnění měly směřovat neprovedené důkazy, neuplatní v podané obžalobě. Takový postup je v rozporu se zásadou, že orgány činné v trestním řízení mají povinnost zjišťovat skutečný stav věci (§ 2 odst. 5 tr.ř.) a nemůže být odůvodněn ani zřetelem na rychlost řízení.

Ak rezortný zoznam prác zaradených do II.pracovnej kategórie v čase priznania starobného dôchodku vyžaduje u určitých prác, aby pracovníci pri plnení pracovných úloh prichádzali do priameho trvalého alebo prevažného styku s infekčným materiálom, poprípade s infekčnými pacientmi, nemožno vychádzať iba z popisu práce pracovníka, ale treba využiť všetky v úvahu prichádzajúce dôkazné prostriedky na zistenie toho, či u pracovníka išlo o sústavný alebo aspoň prevažný výkon práce s infekčným materiálom (infekčnými pacientmi).

Při rozhodování o uložení ochranného léčení podle § 72 odst. 1 tr.zák., jestliže pachatel činu jinak trestného není pro nepříčetnost trestně odpovědný a jeho pobyt na svobodě je nebezpečný, je soud povinen dokazovat splnění všech těchto zákonných podmínek. V otázce, zda jde o pachatele činu jinak trestného, není přitom vázán usnesením o zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 1 písm. e) tr.ř. Znalecký posudek o duševním stavu obviněného opatřený v průběhu trestního stíhání, které pak bylo zastaveno podle § 172 odst. 1 písm. e) tr.ř., lze k důkazu jako znalecký posudek a nikoli jen jako listinný důkaz použít i v následném řízení o uložení ochranného léčení.