Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Bylo-li skončení pracovního vztahu neplatné podle ustanovení § 21 zákona č. 87/1991 Sb., považuje se podle ustanovení § 24 odst. 1 téhož zákona pro účely důchodového zabezpečení doba od skončení tohoto pracovního vztahu do dne vzniku nároku na starobní důchod (nejdéle však do dne účinnosti tohoto zákona) za dobu zaměstnání.Byl-li rozvázán pracovní poměr k 31.12.1987 z důvodu odchodu do starobního důchodu dohodou z 22. 9.1987, k níž byl pracovník donucen politickou perzekucí, potom mu nárok na starobní důchod vznikl ze zákona dovršením 60 let věku (dnem 24. 5.1986) a k neplatnému skončení pracovního poměru došlo až k 31.12.1987. Nelze tu proto použít ustanovení zákona č. 87/1991 Sb. a provést přepočet starobnímu důchodu podle ustanovení § 24 odst. 6 téhož zákona.

Podle § 176 odst.2 tr.ř.může být obžaloba podána jen pro skutek,pro který bylo vzneseno obvinění (§ 163 tr.ř.). Byla-li obžaloba podána v rozporu s tímto ustanovením , nelze v řízení před soudem obžalovaného uznat vinným takovým skutkem. Zpravidla je nutno věc ohledně takového skutku vrátit prokurátorovi k došetření (§ 188 odst.1 písm.e),§ 221 odst.1 tr.ř.). Poznámka redakce: Po účinnosti zák.č.292/1993 Sb.,jde o sdělení obvinění (§ 160 tr.ř.) a vrácení věci státnímu zástupci k došetření (§ 188 odst.1 písm.e),§ 221 odst.1 tr.ř.).

Fond národního majetku je v souladu s ustanovením § 4 zákona č. 171/1991 Sb. zapsán v obchodním rejstříku a je tedy podnikatelem podle ustanovení § 2 odst. 2 obch. zák. Splňuje proto podmínku subjektivní podle ustanovení § 9 odst. 3 písm. a) o. s. ř. pro věcnou příslušnost krajských soudů, rozhodujících v obchodních věcech. Pokud jde o předpoklad věcný, tj. zda ve sporech Fondu národního majetku s jinými podnikateli jde o právní vztahy při jejich podnikatelské činnosti, je nutno jej v každém jednotlivém případě posoudit zvlášť. Činnost Fondu národního majetku může mít podle jednotlivých ustanovení zákona č. 171/1991 Sb. (ve znění zákona č. 282/1992 Sb.) v jednotlivých případech jak podnikatelský, tak i nepodnikatelský charakter. Provádění veřejných dražeb v tzv. velké privatizaci je podnikatelskou činností Fondu národního majetku.

Úkon, jímž byly tváří v tvář postaveny osoby, jejichž předchozí výslech byl proveden z hlediska trestního řádu vadně,nelze považovat za konfrontaci ve smyslu § 94 odst.1 tr.ř. a ve smyslu § 103 tr.ř.(srov.č.52/1992 Sb.rozh.tr.).

Jednočinný souběh trestných činů ohrožení pod vlivem návykové látky podle 201 písm. d) tr. zák. a ublížení na zdraví podle 223 tr. zák. je vyloučen. Skutek se posoudí jen podle ustanovení 201 písm. d) tr. zák.

Při posuzování právní subjektivity ministerstev je třeba vycházet především z ustanovení § 18 odst. 2 písm. d) o. z., z něhož vyplývá, že právnickými osobami jsou subjekty, o kterých to stanoví zákon. Takové stanovení nemusí být výslovné. Postačí, pokud zákon stanoví, že určitý subjekt má atributy právní subjektivity, tj. způsobilost k právům a povinnostem a způsobilost k právním úkonům. Z ustanovení § 31 odst. 1 a 4 zákona č. 576/1990 Sb., o rozpočtových pravidlech, vyplývá, že na ministerstva, jako zřizovatele rozpočtových a příspěvkových organizací, přecházejí při zrušení těchto organizací právo a závazky zrušených organizací. Zákon tu jednoznačně stanoví způsobilost ministerstev k právům a povinnostem a z ustanovení § 31 odst. 4 citovaného zákona je nutno dovodit, vzhledem ke sledovanému účelu, tíž způsobilost k uplatňování takto přešlých práv a plnění přešlých povinností, tedy způsobilost k právním úkonům. Ministerstva jsou proto právnickými osobami a mohou tedy být účastníky občanského soudního řízení.

O uložení souhrnného trestu podle § 35 odst. 2 tr. zák. by zásadně nemělo být rozhodnuto bez toho, že soud provede důkaz spisem ve věci, v níž byl vydán rozsudek, ve vztahu ke kterému je dán vztah souhrnnosti. Provedení důkazu jen opisem rozsudku je nedostatečné, protože mohou nastat skutečnosti, které z obsahu rozsudku nevyplývají a které vylučují uložení souhrnného trestu.