Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Za jiné opatření učiněné k náhradě škody ve smyslu § 307 odst. 1 písm. b) tr. ř. lze považovat uložení prostředků na náhradu škody ve prospěch poškozeného do úschovy soudu.Při posouzení otázky, zda opatření učiněné obviněným k náhradě škody splňuje podmínky § 307 odst. 1 písm. b) tr. ř., je nutno vycházet z výše škody způsobené poškozenému trestným činem zjištěné orgánem, který rozhoduje o podmíněném zastavení trestního stíhání, a nikoli jen z požadavků poškozeného.

Subjekty uvedené v ustanovení 21 č. 2/1991 Sb., jež jsou oprávněny k podání návrhu na určení nezákonnosti stávky, nejsou povinny prokazovat naléhavý právní zájem na tomto určení.Zákonem stanoveným (v 18 zákona č. 2/1991 Sb.) znakem stávky je přerušení práce (úplné nebo částečné). Není-li tento zákonem stanovený předpoklad splněn, nejde u stávku, ohledně níž by bylo možné podat návrh (žalobu) o určení nezákonnosti stávky podle ustanovení 21 zákona č. 2/1991 Sb.Nelze však vyloučit na straně subjektů uvedených v ustanovení 21 zákona č. 2/1991 Sb. (vzhledem k ustanovení 20 písm. d/ zákona č. 2/1991 Sb.) zájem na určení toho, zda byla stávka vyhlášena z důvodů jiných, než které jsou uvedeny v ustanovení 16 zákona č. 2/1991 Sb., a to i když ke stávce nedošlo (byla-li odvolána). K návrhu (žalobě) o určení toho, zda byla nezahájená stávka vyhlášena z jiných důvodů, než které jsou uvedeny v 16 zákona č. 2/1991 Sb., je na straně zaměstnavatele (popřípadě organizace zaměstnavatelů) zapotřebí prPubl.vat naléhavý právní zájem ( 80 písm. c/ o. s. ř.) na tomto určení.

Podkladem pro zápis vkladu do katastru nemovitostí je jen ta listina, kterou se právo zřizuje (např. smlouva o zřízení věcného břemene), a nikoli další k zápisu předložené listiny, jimiž právo nevzniká. Není-li proto nemovitost označena přímo ve smlouvě, jíž právo k ní vzniká, tak, jak to vyžaduje ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., popřípadě ustanovení § 5 odst. 2 zákona č. 344/1992 Sb., je to důvodem k zamítnutí návrhu na zápis vkladu do katastru nemovitostí (§ 5 odst. 2 zákona č. 265/1992 Sb.).

Zjištění přesné výše škody způsobené trestným činem lze považovat za objasnění základních skutečností pro rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 188 odst. 1 písm. e), § 314c odst. 1 písm. c) tr. ř. zpravidla jen, když je rozhodující pro určení, zda byly naplněny znaky trestného činu včetně znaků tzv. kvalifikované skutkové podstaty.

Podle ustanovení § 9 odst. 2 písm. c) o. s. ř. rozhodují krajské soudy jako soudy prvního stupně o věcech původcovství k předmětům průmyslového vlastnictví, práva je přihlásit k ochraně, o spolumajitelství a nárocích z těchto věcí, popřípadě z porušení práv v těchto věcech. Tyto spory nelze považovat za spory ve věcech obchodních.Naproti tomu spory ve věcech obchodních jsou podle ustanovení § 9 odst. 3 písm. b) bod rr) o. s. ř. spory z práv z patentů, chráněných užitných a průmyslových vzorů a topografií polovodičových výrobků jako předmětu obchodu, a to bez ohledu na to, zda účastníci závazkového vztahu jsou podnikatelé.Znakem skupiny sporů podle ustanovení § 9 odst. 3 písm. b) bod rr) o. s. ř. je to, že v nich jde o ochranu práva z patentu či průmyslového vzoru, které za podmínek stanovených v zákoně majitel patentu či průmyslového vzoru již získal, a že právo z patentu či průmyslového vzoru je předmětem obchodu. Tato podmínka je splněna, jestliže za úplatu nebo jinou majetkovou hoPubl. byl výkon práv z patentu poskytnut majitelem patentu či vzoru jiné osobě a byla za tím účelem uzavřena smlouva.

Svědka, který odpírá vypovídat bez důvodů uvedených v ustanoveních 99 odst. 1, 2 a 100 odst. 1, 2 tr. ř., lze nutit vypovídat uložením pořádkové pokuty podle 66 tr. ř. Takové opakované odepření vypovídat může být, pokud je vyjádřením nedůvěry svědka ve spravedlivé rozhodnutí soudu, urážlivým chováním vůči soudu ve smyslu znaků skutkové podstaty trestného činu pohrdání soudem podle 169b tr. zák. Při rozhodování o uložení pořádkové pokuty svědkovi, který je ve vazbě nebo ve výkonu trestu, je třeba pečlivě zvažovat, zda případná pokuta odpovídá současným majetkovým poměrům svědka a zda by nebylo vhodnější jej podle 66 odst. 2 tr. ř. přenechat řediteli věznice k uložení pořádkového opatření nebo ke kázeňskému potrestání.

Použití osobního motorového vozidla advokátem při poskytování právní pomoci v místech, která nejsou sídlem advokátní kanceláře, je třeba považovat za účelně vynaložené cestovní výdaje ( § 18 písm. a/ vyhlášky č. 270/1990 Sb.).