Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Doznání obviněného k trestnému činu ve smyslu § 307 odst. 1 písm. a) tr. ř. musí zahrnovat doznání ke všem zákonným znakům stíhaného trestného činu, tedy i k zavinění v zákonem předpokládané formě úmyslu či nedbalosti. Na tom nemůže nic změnit skutečnost, že obviněný s podmíněným zastavením trestního stíhání souhlasí.

Nedojde-li k dohodě o vydání majetkového podílu transformovaného družstva v jiné formě, vyplývá z ustanovení § 13 odst. 2 zákona č. 42/1992 Sb.*) nárok na peněžité plnění.

Kolektivní smlouva uzavřená mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem (popřípadě organizací zaměstnavatelů) může obsahovat jakékoli závazky, jejichž obsah není v rozporu s právními předpisy. Jde-li však o závazky upravující mzdové nebo ostatní pracovněprávní nároky, jsou tu závazky možné jen v rámci daném pracovněprávními předpisy ( § 20 odst. 2 zák. práce). V ustanoveních, která upravují individuální nebo kolektivní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, z nichž vznikají nároky blíže neurčenému okruhu jednotlivých pracovníků, má kolektivní smlouva normativní povahu. Ostatní ustanovení o závazcích, z nichž nevznikají nároky jednotlivým zaměstnancům nebo které upravují další práva a povinnosti smluvních stran, mají povahu smluvněprávní. Nároky, které vznikly z normativních ustanovení kolektivní smlouvy jednotlivým zaměstnancům, se uspokojují jako ostatní nároky zaměstnanců z pracovního poměru ( § 20 odst. 3 zák. práce).

Důkazy, které byly provedeny před sdělením obvinění (§ 160 odst. 1, 2 tr. ř.) jednomu ze spoluobviněných, přičemž nešlo o úkony neodkladné nebo neopakovatelné, nelze v řízení před soudem použít ve vztahu k tomuto spoluobviněnému, byť byly provedeny řádně po sdělení obvinění ostatním spoluobviněným.Po sdělení obvinění však není nutné opakovat v přípravném řízení všechny tyto důkazy. Postačí provedení těch úkonů, které jsou potřebné pro rozhodnutí státního zástupce o obžalobě u tohoto spoluobviněného (§ 176 odst. 1 tr. ř.), popř. má-li být obžaloba podána, k tomu, aby byly objasněny základní skutečnosti pro rozhodnutí soudu v jeho věci (§ 188 odst. 1 písm. e/ tr. ř.).

Skutečnost, že byl pachateli trestného činu, za nějž byl odsouzen soudem České republiky, uložen tímto soudem před 1. 1. 1993 za podmínek § 35 odst. 2 tr. zák. souhrnný trest za současného zrušení výroku o trestu rozsudku soudu se sídlem ve Slovenské republice, nebrání tomu, aby byl za tento trestný čin uložen nový souhrnný trest, když jej soud odsuzuje za další trestný čin, který spáchal dříve, než byl vynesen původní odsuzující rozsudek.

Rozhodnutí správního orgánu o povinnosti složit kauci podle ustanovení § 3 zákona č. 39/1993 Sb. je rozhodnutím předběžné povahy a proto takové rozhodnutí nemůže být ve smyslu ustanovení § 248 odst. 2 písm. e) o.s.ř. přezkoumáváno soudem.

Neodkladnost či neopakovatelnost úkonu ve smyslu ustanovení § 160 odst. 4 tr. ř. nemůže záležet výlučně v tom, že jím mají být ob jasněny skutečnosti podmiňující zahájení trestního stíhání.Úkony podle § 158 tr. ř., které slouží ke zjištění okolností podmiňujících zahájení trestního stíhání, zásadně nemohou být nahrazovány úkony podle hlavy páté trestního řádu.Skutečnost, že je nutno v přípravném řízení provést úkon, který nebude možno znovu provést před soudem, tedy úkon neopakovatelný ve smyslu ustanovení § 160 odst. 4 tr. ř. (např. v některých případech výslech osoby mladší než patnáct let o okolnostech, jejichž oživování v paměti by vzhledem k věku mohlo nepříznivě ovlivňovat její duševní a mravní vývoj podle § 102 tr. ř.), neznamená, že je tento důkaz možné provést před sdělením obvinění, jestliže je osoba, která má být obviněna, známa, a sdělit jí obvinění je možné (§ 160 odst. 1, 2 tr. ř.).