Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Pokial súd nerozhodol o návrhu na oslobodenie od súdnych poplatkov, nemožno vyzvať účastníka konania, aby v určenej lehote súdny poplatok zaplatil, alebo dokonca vydať uznesenie o zastavení konania pre nezaplatenie súdneho poplatku.

Nezhoda medzi rodičmi v tom, či niektorý z nich môže podať na príslušnom správnom orgáne žiadosť o povolenie na vysťahovanie maloletého dieťaťa z ČSSR, je nepochybne nezhodou o podstatnej veci pri výkone rodičovských práv a povinností (§ 49 Zák. o rod.). Súd starostlivosti o maloleté deti posúdi predpoklady pre to, či možno rodičovi dať súhlas na podanie žiadosti o povolenie vysťahovania maloletého dieťaťa do cudziny. V konaní o udelenie súhlasu na podanie tejto žiadosti nerieši však otázku, ktorý z rodičov má lepšie schopnosti a možnosti dieťa vychovávať. Iba hodnotí, aké dôsledky na ďalší vývoj dieťaťa by malo prípadné vysťahovanie z hladiska záujmov dieťaťa v súlade so záujmami spoločnosti, z hladiska výkonu práv a povinností rodičov a z hladiska vzťahov medzi rodičmi a deťmi.

Řízení o výchově a výživě nezletilého dítěte, spojené s řízením o určení otcovství (§ 113 odst. 2 o. s. ř.), nemohou účastníci skončit soudním smírem ve smyslu ustanovení § 99 odst. 1 o. s. ř. Rozhodnutí v tomto řízení, jehož předmětem je úprava práv a povinností rodičů k nezletilému dítěti, může být nahrazeno dohodou rodičů (§ 50 odst. 2, § 26 odst. 2 zák. o rod.), která ke své platnosti potřebuje schválení soudu, nikoliv smírem, uzavřeným mezi žalovaným a nezletilým žalobcem (zastoupeným opatrovníkem) jako účastníky řízení o určení otcovství. Dohodu rodičů schválí soud rozsudkem, jestliže na podkladě zjištění skutečného stavu věci lze dospět k závěru, že dohoda zajišťuje podmínky pro zdárný vývoj dítěte (ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 a § 26 odst. 3 zák. o rod.).

Na podklade vykonatelných rozhodnutí zdravotníckeho zariadenia (vrátane platobných výmerov a výkazov o nedoplatkoch), vydaných v rámci pôsobnosti týchto orgánov rozhodovať o právach a povinnostiach občanov, ktoré vznikajú v súvislosti s poskytovaním zdravotníckych služieb (v zmysle ustanovenia § 77 ods. 1 zák. č. 20/1966 Zb.), možno nariadiť súdny výkon rozhodnutia. To platí aj o vykonatelných platobných výmeroch o príplatkoch a o výkazoch nedoplatkov zostavených na základe vykonatelných platobných výmerov podla ustanovenia § 65 ods. 5 vyhlášky č. 42/1966 Zb.

Ustanoveniu opatrovníka účastníkovi konania (podla ustanovenia § 29 ods. 2 O. s. p.) musí predchádzať šetrenie o tom, či sú dané predpoklady na tento postup v konaní a či nie je na mieste iné opatrenie. I neprítomnému účastníkovi konania musí byť zaistená potrebná ochrana záujmov v súlade so záujmami spoločnosti.

Změna jednou určené příslušnosti soudu péče o nezletilé je zásadně možná jen postupem podle § 177 odst. 2 o. s. ř.; výjimkou jsou případy čistě jednorázových opatření soudu péče o nezletilé (např. schválení odmítnutí dědictví), kdy se v souvislosti s každým novým opatřením zkoumá příslušnost soudu znovu. Byli-li sourozenci umístěni v různém výchovném prostředí (např. u obou rodičů), není zpravidla vhodné, aby se postupem podle § 177 odst. 2 o. s. ř. rozdělovala příslušnost soudu (a soudní spisy). O postupu podle § 177 odst. 2 o. s. ř. se vydává usnesení, které se doručuje všem účastníkům (nejen rodičům).

Do řízení o určení otcovství se zájem společnosti promítá především jako zájem na rychlém a spolehlivém zjištění právních vztahů mezi rodiči a dětmi a na včasném vytváření předpokladů pro řádnou výchovu a výživu dětí; to je třeba mít na zřeteli v každém konkrétním případě při úvaze, zda má či nemá být připuštěno zpětvzetí návrhu na zahájení řízení o určení otcovství. O zpětvzetí návrhu jde jen tehdy, jestliže projev účastníka nezanechává pochybnosti o svém obsahu a smyslu.