Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Rozhoduje-li soud o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody za situace, kdy jde o výkon více postupně uložených trestů, musí ve výroku usnesení výslovně uvést všechny tresty, které se z hlediska ustanovení § 61 odst. 1 tr.zák. považují za trest jediný ( § 64 zák. č. 59/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů ). Jestliže je o pomíněném propuštění z výkonu téhož trestu odnětí svobody znovu rozhodnuto po zrušení předchozího pravomocného usnesení o podmíněném propuštění, započítá se do nově stanovené zkušební doby doba, po kterou podmíněně propuštěný vedl řádný život a která spadala do zkušební doby stanovené původním rozhodnutím o podmíněném propuštění, a to analogicky podle § 59 odst. 3 tr.zák. a § 334 odst. 1 tr.ř.

I. Jednání pachatele záležící v tom, že předložil úřednici na poštovním úřadě padělaný průkaz pracovníka Úřadu pro odhalování organizovaného zločinu Ministerstva vnitra, který si sám zhotovil, a vydával se za pracovníka tohoto úřadu s tím, že je pověřen provedením kontroly zabezpečovacího systému pošty, jenž si také nechal předvést, naplňuje znaky trestného činu padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1 tr. zák. a znaky trestného činu poškozování cizích práv podle § 209 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zák., přičemž tento trestný čin je spáchán ke škodě obou uvedených úřadů.

Na základě rozhodnutí ukládajícího povinnost veřejné obchodní společnosti nelze nařídit výkon rozhodnutí proti společníku této společnosti, třebaže tento společník ze zákona ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem. 

Pokud výzva ke splacení daňového nedoplatku, kterou se ručiteli ukládá peněžité plnění, má náležitosti předepsané zákonem pro rozhodnutí ve věcech daní a poplatků, je podkladem pro soudní výkon rozhodnutí anebo pro správní exekuci.

Při posuzování otázky, zda byl naplněn znak v úmyslu trvale se vyhnout výkonu služby v ozbrojených silách podle § 269 odst. 1 tr. zák., se za trvalé vyhnutí považuje i skutečnost, že pachatel pojal úmysl se výkonu vojenské služby dlouhodobě nepodrobit.

Vypuštění dílčích útoků pokračujícího trestného činu z popisu skutku ve výroku rozsudku oproti obžalobě má důsledky obdobné jako zprošťující rozsudek. Podá-li proto poškozený odvolání proti výroku takového odsuzujícího rozsudku, jímž byl podle § 229 odst. 3 tr.ř. per analogiam odkázán se svými nároky na řízení ve věcech občanskoprávních, jde o odvolání podané osobou neoprávněnou a odvolací soud je z tohoto důvodu zamítne podle § 253 odst. 1 tr.ř.

Odsouzený není oprávněn podat žádost o přeřazení do věznice s přísnějším režimem, tedy ani o přeřazení ze zvláštní věznice podle § 81 odst. 1 tr. zák. do věznice pro ostatní odsouzené potom, co dovršil 18. rok věku ( § 39b odst. 6, § 81a odst. 1 tr. zák.). Jestliže tak učiní, soud musí jeho návrh zamítnout.

Bytovou náhradu lze zajistit jiným způsobem než podle ustanovení § 1 a § 2 zákona č. 102/1992 Sb., a to např. smlouvou ve prospěch třetího uzavřenou s jiným pronajímatelem než s obcí.

Nabízí-li oprávněný jako náhradní byt ten byt, k němuž mu dosud svědčí právo nájmu, lze mít podmínku, aby byt byl právně volný, za splněnou i tehdy, doloží-li, že s pronajímatelem uzavřel dohodu o skončení nájmu s odkládací podmínkou podle ustanovení § 36 o. z.