Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Jestliže svědkyně, která již byla vyslechnuta v přípravném řízení a vypovídala, při hlavním líčení po zákonném poučení prohlásí, že ve věci nebude vypovídat, neboť by hrozilo nebezpečí trestního stíhání její matce, přičemž jde o věc, ve které takové nebezpečí nevyplývá z jiných důkazů nebo skutečností, na výzvu soudu odmítne uvést vysvětlení umožňující soudu posoudit důvodnost její obavy, které by neohrozilo účel ustanovení § 100 odst. 2 tr. ř., jde o nevyhovění výzvě soudu, jež umožňuje postih pořádkovou pokutou podle § 66 odst. 1 tr. ř. Protokol o výpovědi svědkyně z přípravného řízení lze na základě takového odmítnutí vysvětlení v hlavním líčení přečíst podle § 211 odst. 2 písm. b) tr. ř.

Podává-li nejvyšší státní zástupce žalobu o popření otcovství podle ustanovení § 62 odst. 1 zák. o rod., náleží mu ve smyslu ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. osvobození od soudních poplatků.

Splnění podmínek uvedených v ustanovení § 272 tr. ř. se vyžaduje také v případech, kdy se zjištěné porušení zákona nedotýká postavení obviněného, ale výlučně jiné osoby. Jen za splnění těchto formálních podmínek lze postupovat ve smyslu ustanovení § 269 odst. 2 až § 271 tr. ř., a to bez ohledu na to, zda zákon byl porušen ve prospěch či v neprospěch této osoby.

Dát přednost v jízdě ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 vyhlášky č. 99/1989 Sb. neznamená povinnost řidiče počínat si tak, aby žádným způsobem neomezil směr nebo rychlost jízdy řidiče, který má přednost v jízdě. Řidič poruší takovou povinnost jen tehdy, jestliže vytvoří dopravní situaci, kdy řidič, který má přednost v jízdě, musí, aby se vyhnul střetu s jeho vozidlem, učinit takový zásah do řízení, který lze charakterizovat jako náhlou změnu směru nebo rychlosti jízdy. Tím není např. mírné přibrzdění nebo plynulé přejetí do jiného jízdního pruhu za okolností, kdy k těmto manévrům má řidič dostatek času a není jim na překážku stav vozovky nebo dopravní situace.

Za výrok o trestu ve smyslu ustanovení § 35 odst. 2, věty druhé, tr. zák., který soud musí zrušit při ukládání souhrnného trestu, je třeba považovat souhrn všech dílčích výroků týkajících se určitého trestu nebo více druhů trestů uložených vedle sebe. Pokud však v rozporu s citovaným ustanovením nebyl v rámci rozhodování o souhrnném trestu zrušen některý z trestů uložených dřívějších rozsudkem, nelze jen na základě skutečnosti, že pozdějším rozsudkem nebyl již tento trest jako trest souhrnný uložen znovu, dovozovat, že předcházející rozsudek ohledně tohoto trestu pozbyl platnosti a že takový trest nelze vykonat. Jde-li o trest zákazu činnosti, není proto vyloučeno, aby jednání pachatele, který vykonává činnost, jež mu byla zakázána, bylo posouzeno jako trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák.

Má-li být vazba obviněného prodloužena nad dobu dvou roků, musí být splněny podmínky uvedené v § 71 odst. 3 tr. ř. Nedostatek těchto podmínek nelze nahradit ani úvahami o závažnosti trestného činu, pro který je obviněný stíhán.

Jednočinný souběh trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 písm. d) tr. zák. a trestného činu ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, 2, popř. podle § 224 odst. 3 tr. zák. není vyloučen. Skutkové podstaty uvedených trestných činů nejsou mezi sebou ve vztahu, kdy by byl jeden z nich trestným činem speciálním vůči druhému, a to ani v případě, kdy porušení důležité povinnosti uložené pachateli podle zákona, popř. hrubé porušení předpisů bezpečnosti dopravy vedoucí k předpokládanému následku na zdraví či životě, záleželo především v tom, že pachatel řídil motorové vozidlo pod vlivem alkoholu.V takových případech nemůže být jednočinný souběh vyloučen ani v důsledku okolností průběhu konkrétního skutku, které by zakládaly faktickou konzumpci jeho posouzení podle § 201 písm. d) tr. zák. Pokud došlo v důsledku jednání pachatele, jež má znaky úmyslného trestného činu, i k naplnění znaků nedbalostního trestného činu, nejde o vztah trestných činů, kdy by mohlo být za jakýchkoli skutkových okolností spáchání takového jednání považováno za prostředek ke spáchání trestného činu nedbalostního, popř. za jeho vedlejší produkt.