Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Pokud obviněnému a jeho obhájci není poskytnut dostatek času k prostudování spisu a nemají-li v průběhu tohoto úkonu vždy k dispozici celý spis, jde o takové porušení práva na obhajobu ( § 2 odst. 13 tr. ř.), které může odůvodňovat postup podle § 188 odst. 1 písm. e) tr. ř. Při posuzování toho, zda poskytnutá doba k prostudování spisu je přiměřená ve smyslu ustanovení § 166 odst. 1 tr. ř., je třeba vzít v úvahu zejména rozsah spisu, jeho obsahovou náročnost, povahu stíhané trestné činnosti, jakož i osobnost obviněného.

Při posuzování otázky, zda trestní stíhání nemohlo být skončeno ve lhůtě dvou roků trvání vazby podle § 71 odst. 3 tr. ř., je třeba zkoumat, zda tyto důvody ovlivňují délku řízení jako celku. Nelze přihlížet k důvodům, které se vztahují jen k určitému dílčímu omezenému úseku řízení. Není proto možné shledávat důležité důvody pro prodloužení vazby podle § 71 odst. 3 tr. ř. v řízení před soudem pouze v tom, že obžaloba byla podána za okolností, kdy téměř celá lhůta byla vyčerpána přípravným řízením. Důležité důvody ve smyslu § 71 odst. 3 tr. ř. musí být dány ve vztahu k řízení jako celku, tedy bez ohledu na to, zda jde o přípravné řízení nebo o řízení před soudem.

Zákonem č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, (§ 2 odst. 1 písm. d/ a § 33 odst. 2) je zrušeno i usnesení soudu o zabrání věci podle § 73 odst. 1 písm. a), c) tr. zák., pokud bylo vydáno v souvislosti s trestním stíháním pro trestné činy vyjmenované v ustanovení § 2 odst. 1 citovaného zákona o soudní rehabilitaci (trestní stíhání nevedlo k odsuzujícímu rozsudku, bylo zastaveno na základě amnestie).

Pro závěr o tom, že rozhodnutí o privatizaci podle zákona č. 92/1991 Sb. (ve znění zákona č. 210/1993 Sb.) nepodléhají přezkoumání soudem*) ( § 10 odst. 3 zákona č. 92/1991 Sb.), není rozhodující, v jaké fázi privatizace je tu příslušným státním orgánem rozhodováno.

*) Srov. č. 44/1994, str. 91 (78), Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek

I. Jednání zaměstnavatele, který vyplatí mzdy zaměstnancům, ale neodvede za ně zálohy na daň, pojistné na zdravotní pojištění nebo pojistné na sociální zabezpečení správci daně, příslušné zdravotní pojišťovně, resp. správě sociálního zabezpečení, a použije je k jinému účelu, naplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 tr. zák.*) 

II. Peněžní deník, jehož vedení je předepsáno ustanovením § 15 odst. 1 zák. č. 563/1991 Sb., o účetnictví, je nutno považovat za podklad sloužící ke kontrole hospodaření ve smyslu ustanovení § 125 odst. 1 tr. zák. Pokud obviněný nevedl takový deník, popř. jej nevedl způsobem předepsaným tímto zákonem v úmyslu zajistit sobě nebo jinému neoprávněné výhody, naplňuje toto jeho opomenutí znaky trestného činu zkreslování údajů hospodářské a obchodní evidence podle § 125 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. **)

*) Jde zároveň o rozlišování znaků trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 tr. zák. a trestného činu zpronevěry podle § 248 tr. zák., jehož aplikace bývala v souvislosti s touto trestnou činností zvažována. Po účinnosti zákona č. 253/1997 Sb. (1. 1. 1998) připadá v úvahu posouzení takových jednání jako trestného činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištěni a příspěvku na státní politiku nezaměstnanosti podle § 147 tr. zák. Na skutky spáchané před tímto datem je však třeba uplatnit zásadu § 16 odst. 1 tr. zák. o časové působnosti trestních zákonů.

**) Tento právní názor lze aplikovat i na znak "nevede účetní knihy, zápisy, ač je k tomu podle zákona povinen" uvedený ve skutkové podstatě trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 125 tr. zák. ve znění zákona č. 253/1997 Sb. účinného od 1. 1. 1998. jehož další znaky se však liší od dosud platné úpravy. Na skutky spáchané před tímto datem je třeba při aplikaci uvedeného ustanovení uplatnit zásadu § 16 odst. 1 tr. zák. o časové působnosti trestních zákonů.

V případě neoprávněného užití vojenské autocisterny k odčerpání pohonných hmot, které byly pachateli svěřeny k přepravě, je možný jednočinný souběh trestného činu porušování služebních povinností podle § 288a odst. 2, alinei první, tr. zák. (neoprávněná jízda s autocisternou) s trestným činem zpronevěry podle § 248 tr. zák. (odčerpání převážených pohonných hmot).

K posuzování subjektivní stránky jednání pachatele trestného činu podvodu podle § 250 tr. zák. spáchaného v souvislostí s privatizací majetku státního podniku formou veřejné dražby.